Tuningu - vylepšování - svářeček jsme se na stránkách
Svarinfo věnovali už několikrát. Ačkoli se vždy jednalo o poměrně jednoduché úpravy, vždy se předpokládaly alespoň elementární znalosti z elektrotechniky. Naproti tomu
dnešní tip na úpravu je natolik
primitivní, že to zvládne každý. A navíc za málo peněz a úsilí může přinést docela slušný užitek.
V dnešním tipu na úpravu se zaměříme na zemnící svěrku, kterou bývají velmi často již z výroby vybavovány levné svářečky tzv. hobby třídy. Tuto typickou zemnící svěrku, nebo (chcete-li) zemnící kleště, si můžete prohlédnout na následujícím obrázku:
Typická zemnící svěrka hobby svářeček.
Uvedenou svěrku naleznete na svařovacích transformátorech, MIG/MAG svářečkách a také na kabelech svařovacích invertorů té nejlevnější kategorie. Tedy vesměs na hobby svářečkách prodávaných jak v marketech, tak ve specializovaných prodejnách. Tuto svěrku montují snad všichni výrobci levných svářeček. Na následujících obrázcích si můžete prohlédnout několik typů sériově vyráběných svářeček osazených výše zmíněnou zemnící svěrkou. Byl jí osazen také dříve popisovaný supermarketový invertor Extol či transformátor Weldy.
Příklady svářeček vybavených nevhodnou zemnící svěrkou
A co je na ní divného, že jí věnujeme tolik pozornosti? Tato svěrka je totiž pro svařování zcela nevhodná...
Ono se totiž vůbec nejedná o zemnící svěrku pro svařování. Jedná se o akumulátorovou svěrku určenou pro nabíjecí a startovací zdroje. Tomu odpovídají i kruhová vybrání v čelistech svěrky. Tato vybrání korespondují s válcovými připojovacími terminály startovacích akumulátorů a zajišťují dobrý kontakt. Díky tomu jsou použitelné až do startovacího proudu cca 400A (krátkodobě).
V případě svářeček je tato svěrka obvykle používána do max. proudu sice jen 160A, ale i to je dost. Podíváme-li se na styčné plochy v případě upnutí na deskový materiál zjistíme, že se svěrka dotýká jen hranou 0,4 mm tenkého plechu, a to ještě pouze bodově (na následujícím obrázku červeně) na 4 místech pro každou čelist. Styčný průřez svěrky se svařovaným materiálem je tak opravdu minimální a vznikají zde velké ztráty, které rostou se svařovacím proudem. Svěrka se hřeje a již tak "slabé" svářečky se stávají ještě "slabšími". Zcela zbytečně.
Styčná plocha čelistí svěrky a svařovaného materiálu.
Nevhodný je i způsob připojení svařovacího kabelu. Kabel je připevněn pomocí šroubku s velkoplošnou obdélníkovou maticí. To by ještě nebylo tak zlé, kdyby tento šroubek nebyl až těsně u rukojeti. Svařovací proud tedy prochází plechovým ramenem svěrky o jehož vhodném průřezu lze také s úspěchem pochybovat. Navíc zde není ani kousek mědi, která má mnohem lepší elektrickou vodivost než použitý ocelový plech. Pozor! někdy je plech sice pokoven tak, že vypadá jako měděný, ale to je jen kamufláž. Je to pořád ocelový plech. Vlastnosti svěrky se dále časem prudce zhoršují s jejím opotřebením - "opálením" a zdeformováním.
Naštěstí je náprava velmi jednoduchá a levná. Stačí uvedenou svěrku odmontovat (povolit šroubek a vytáhnout kabel) a namontovat místo ní opravdovou svařovací zemnící svěrku. Na trhu je dostatečný výběr těchto svěrek:
Ukázka ze sortimentu svařovacích zemnících svěrek.
Pro hobby svářečky bohatě vyhoví třeba následující plechové svěrky, které jsou vybaveny měděným obložením čelistí, měděnou spojnicí obou čelistí a připojením kabelu přímo na čelisti přímo na jejich měděné obložení. Tyto svěrky mají také silnější pružinu a tedy lepší přítlak na materiál. To jsou vlastnosti, o kterých si jednoduchá plechová akusvěrka může nechat jen zdát. A nejlepší je, že tyto profisvěrky seženete leckde i levněji než původní nevhodnou akusvěrku... Za stovku ji určitě koupíte i s okem.
Zemnící svěrky pro svařovací kabely.
Jedinou drobnou komplikací může být připojení svařovacího kabelu k takovéto profisvěrce. Většina svěrek totiž vyžaduje připojení pomocí kabelového oka a právě jeho kvalitní připevnění na kabel může být trochu problém. Ideální totiž je oko na kabel připájet. K tomuto účelu potřebujete letovací (nejlépe pocínované) oko a výkonnou páječku (min 100W, ideálně 300W). Letovat můžete klasickou trubičkovou pájkou ("cínem").
Další možností je oko nalisovat, tzv "mačkací" oko. To ale není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Musíte totiž použít k tomu účelu určené oko a speciální lisovací nářadí (lis, nebo kleště), jehož cena je v této rozměrové kategorii ok v řádek až desítek tisíc. K lisování totiž musíte použít speciální matrici, která zmáčklé oko správně vytvaruje a zajistí dokonalé upevnění kabelu. Mačkat to ve svěráku bez této matrice je zbytečné. Držet to nikdy nebude. A "lisovat" původně letovací oko, je to nejhorší, co můžete udělat. To už tam raději nechte tu akusvěrku.
Pokud se vám nechce ani lisovat ani letovat je tu ještě možnost použití tzv. šroubovacího oka. Zde se kabel k oku připevní pomocí třmenu staženého šroubky. Jednoduché a spolehlivé. Nevýhodou je vyšší cena oka.
Poslední, a pro hobby svářečky ideální, možností je koupě zemnící svěrky s připojením kabelu bez nutnosti použití oka. Je to třeba svěrka na výše uvedené fotografii vpravo. Zde se oddizolovaný kabel zasune pod plechovou příložku a stáhne šrouby. Je to podobné jako u té akusvěrky, jenže zde jsou šrouby přímo spojeny s měděným obložením čelistí a tím jsou ztráty minimalizovány.
To je vše. Celé to bude trvat jen pár minut a pořídíte to do stovky. Výsledkem budou znatelně lepší svařovací vlastnosti vaší svářečky. Ovšem mějte na paměti, že i sebedražší svěrka je na nic, pokud není v náležitém stavu. Třeba jako v tomto odstrašujícím případě. Ale hlavně: zemnící svěrku vždy upínejte co nejblíže místu svařování a na očištěný povrch! Sebelepší "zemák" připnutý na nabarveném, nebo orezlém plechu vám bude také k ničemu!
Proč je "kostra" důležitá?
A proč vůbec věnovat takovou pozornost zemnící svěrce? Je to jednoduché. Často se zapomíná na to, že při svařování elektrickým obloukem vzniká uzavřený elektrický obvod. Proud teče ze zdroje přes spotřebič zpět do zdroje. Při svařování je zdrojem svářečka a spotřebičem hořící elektrický oblouk. Většinou se však řeší jen to, jak "dostat" proud k místu svařování. Proto se používají relativně kvalitní svařovací kabely a držáky elektrod, zatímco zemnící kabely se šidí. Používá se menší průřez, kratší délka a podřadné svěrky. Nemluvě o využívání svařovaného dílu (třeba plotu) jako zemnícího vodiče. Prostě, aby se to nějak "ukostřilo", když už to musí být. Jenže je nutné proud z místa svařování zase "dostat" zpět do svářečky a kudy prosím, když zde není pořádný "zemák"?
A co držáky elektrod?
Co se týká držáků elektrod (svařovacích kleští), tam není situace až tak tragická a pro hobby svářečky jsou montované držáky vyhovující. Ovšem pokud se vám na vaší svářečce držák elektrod také nepozdává, vyměňte i ten. Nic tím nezkazíte. Naopak.
Nejjednodušší tuning svářečky.
