První článek roku 2009 nebude příliš praktický. Vzhledový tuning (ladění, vylepšování) čehokoliv je obecně
nepraktická věc. Zcela jinak je tomu u tuningu, kdy dochází k podstatnému
vylepšení parametrů daného výrobku. Ale pouhá změna vzhledu? Nemusíme přeci dělat jen samé praktické a užitečné věci, že...
Impulsem pro napsání tohoto článku byl (jako už několikrát) prostý úklid pracoviště. Při takovém úklidu se často narazí na velmi zajímavé věci. Míra zajímavosti je přímo úměrná hloubce prováděné "debordelizace". Tedy jestli děláte úklid tzv. povrchový (aby to vypadalo), nebo jdete hodně do hloubky (aby bylo opravdu uklizeno). Pochopitelně existuje i spousta mezistupňů. A při jednom takovém hloubkovém úklidu jsem narazil na několik zajímavých věcí, o kterých jsem se zpočátku domníval, že mi nemohly nikdy patřit. Nakonec jsem se rozpomněl na dobu před několika lety, kdy jsem se chystal provést tvz. vizuální tuning svého počítače.
Díly určené původně k tuningu počítače.
Kdysi jsem si tedy pořídil flourescenční výbojku, které tuneři neřeknou jinak než "studená katoda", dále ventilátor z průsvitného polykarbonátu prosvětlený vestavěnou studenou katodou a dále desku z čirého polykarbonátu tl. 1 mm. Pomocí této desky jsem chtěl původně "otevřít okno" do svého počítače a pomocí výbojek nasvítit "atraktivní" interiér PC. Kromě vizuálního efektu bych dosáhl také trochu lepšího chlazení skříně díky dalšímu větráku. Tak to bylo naplánováno. Jenže... Jak už to chodí: na nic čas. Díly skončily v krabici, krabice v jiné krabici a jiná krabice ve skříni. Ten skvělý nadupaný počítač, který býval chloubou pracoviště zatím morálně zastaral a odebral se na smetiště dějin. I bez otevřeného okna.
Když už jsem ty věci po letech zase objevil, začala mi v hlavě klíčit myšlenka. Co to dokončit? Trocha času by se snad našla. Kouknul jsem na net, pro nějakou inspiraci a ..... přešla mě chuť. Tomu, co jsem uviděl, se prostě jednou svítící trubičkou nedá konkurovat. Dnes se tomu vizuálnímu tuningu říká Case-Modding a jestli chcete vidět co z nudné PC skříně dokáží vytvořit někteří šílenci, zadejte toto slovní spojení do vyhledávače obrázků z netu. Budete koukat. Jenže co teď s těmi věcmi? Nabízela se tato řešení:
1) Dát to zpátky a dělat jako že nic.
2) Odnos do popelnice.
Ani jedno se mi nezamlouvalo. Chtělo by to nějak upotřebit, ale jak? A co třeba otevřít okno do svářečky? "Plošňák" současného invertoru může být stejně atraktivní a sexy jako motherboard písíčka 
Teď jen zvolit nějakého nešťastníka, do kterého bude vidět. Po ruce byla (jak jinak) vlastní GAMA 145:
Svařovací invertor GAMA 145.
Po rychlém ohledání svářečky a zvážení možností se začal rodit ďábelský plán tuningu. Jakmile bylo vše rozmyšleno, nanosil jsem všechny díly na jednu hromadu:
Komponenty pro tuning Gamy.
Komponenty pro tuning svařovacího invertoru:
1 - kryt z čiré polykarbonátové folie
2 - měnič pro napájení výbojek (12V / cca 170V)
3 - ventilátor 80x80 mm na 12V s výbojkou
4 - fluorescenční výbojka "studená katoda"
5 - transformátor 230V / 12V 6VA
6 - jednocestný usměrňovač s kondenzátorem (2x)
Protože milimetrové polykarbonátové folie byl k dispozici dostatek, rozhodl jsem se vyrobit z ní celý kryt svářečky a nahradit jím ten původní plechový. Stačí z fólie vystřihnout obdélník odpovídající rozvinutému tvaru původního krytu (54 x 23,5 cm) a patřičně ho naohýbat. To zní sice jednoduše, ale hůře se to provádí. Povedlo se mi to až na 3. pokus. Ještě, že té fólie byl fakt dostatek...
K ohřevu místa ohybu je ideální použít horkovzdušnou pistoli, zapnutou na nejnižší výkon. Velké plochy folie je nutné upnout mezi nějaké dvě desky (dřevotříska, sololit, překližka, apod). Volně se musí ponechat jen malý proužek materiálu, který se bude nahřívat a posléze ohýbat. Je asi nutné, aby to dělali dva. Jeden drží pistoli a druhý ohýbá. Důležité je dodržet šířku krytu. Délku postranních částí je možné upravit zastřihnutím. Případné nedokonalosti v ohybu je možné doladit zase ohřevem pistolí a ručním dotvarováním. Nakonec stačí do krytu opatrně vyvrtat otvory pro upevňovací šrouby, stejně jako na původním plechovém krytu. Nejlepší je vrtat menším ostrým vrtákem a otvor dopilovat kulatým jehlovým pilníkem. Kryt by byl. Zbývá vyřešit napájení výbojek a vše vestavět do svářečky.
Výbojky potřebují poměrně vysoké napájení. K tomu účelu slouží přiložený zvyšující měnič. Měnič je napájen stejnosměrným napětím 12V a pro napájení výbojek poskytuje cca 170V. Výstupní napětí je velmi měkké. K rovné trubici i k ventilátoru byl přiložen vždy jeden měnič. Ale každý měnič má dva výstupy a utáhne dvě trubice, proto stačilo k osvětlení použít jen jediný měnič. Zapojením na labolatorní zdroj jsem zjistil proudovou spotřebu měniče s připojenými výbojkami: 0,5A při napětí 12V. Pro napájení měniče jsem uvažoval o samostaném transformátoru, který by byl připojen přímo na přívodní kabel (pomocí fastonů s odbočkou). Výbojky by se tak rozsvítily ihned po zasunutí vidlice do zásuvky, bez ohledu na to je-li svářečka zapnuta vypínačem či nikoliv.
Detail klíčových tuningových dílů.
V šuplíkových zásobách jsem našel tzv. zalitý transformátor do plošných spojů. Jeho parametry jsou 230V / 12V 6VA. To bylo naprosto ideální pro napájení měniče se dvěma výbojkami. Abych to nepřehnal s napětím, použil jsem jen jednocestné usměrnění pomocí diody 1N4007 a filtraci s kondenzátorem 220uF/35V. Napětí na vstupu měniče při zátěži bylo cca 13,5V. To je sice více než požadovaných 12V, ale protože se tyto výbojky běžně používají i na osvětlení audioaparatury v automobilech, kde za provozu je trvale okolo 14V (+ spousta špiček), neřešil jsem to.
Zbývalo vyřešit napájení ventilátoru tak, aby se roztočil po zapnutí svářečky. Jenže se mi nechtělo do svářečky dávat další transformátorek, který by byl připojen za vypínač. Začal jsem zkoumat transformátor na destičce vstupního filtru svářečky. Tento transformátor slouží k napájení řídících obvodů svářečky. Ukázalo se, že trasformátor disponuje dvojicí sekundárních vinutí 2 x 9V, které jsou spojeny do série. K napájení řídících obvodů je totiž třeba napětí 18V. Napadlo mne využít jednoho vinutí 9V i k napájení ventilátoru. Naměřených cca 180 mA by snad tráfku nemělo ublížit. Výkon trafa jsem díky stísněnosti montáže nepřečetl a nechtěl jsem to rozebírat, ale fyzická velikost trafa nasvědčovala tomu, že výkon je dostatečný. "Napíchnul" jsem se tedy dvoulinkou na jeden sekundár a napětí usměrnil stejným způsobem jako u trafa pro napájení výbojek, tedy jednocestně. Proč? Zde by bylo naopak výhodnější usměrnění dvoucestné, protože se jinak nedosáhne požadovaných 12V. Jenže "graetz" v jednou pouzdře nebyl po ruce a letovat to ze 4 diod se mi nechtělo. Napájím tedy ventilátor napětím jen 10,5V pouze z důvodu čiré lenosti. A přece se točí
Zbývalo všechny komponenty vestavět do svářečky. Upevnění trubice je vyřešeno velmi jednoduše. Pomocí oboustranné lepící pásky je přilepena k průhlednému krytu v horním rohu na straně součástek. Měnič je stejným způsobem přilepen na druhé straně desky na plechovém držáku svařovacího transformátoru. Pokud by to někdo taky zkoušel, doufám že ho nenapadne přidělat měnič na nějaký chladič. I měnič se hřeje! Ventilátor je umístěn v mezeře mezi předním panelem a deskou elektroniky svářečky. Nebylo třeba vymýšlet nějaké složité upevnění. Stačilo patřičně natvarovat silové kabely z desky, ventilátor vsadit mezi ně a stahovacími páskami (co nejmenší černé) jej k nim připáskovat (jen v horních rozích). Ventilátor je do svářečky vložen tak, aby urychloval vzduch stejným směrem, jako hlavní ventilátor ve svářečce. Napájecí transformátorek osvětlení je opět pomocí oboustranné pásky přilepen k podlaze svářečky. Vše co nemá být moc vidět je omotáno černou izolačkou. Pak už jen stačilo uhladit kabeláž a zde je výsledek:
Vytuněná GAMA 145 za světla
A takhle to vypadá potmě, když zasuneme vidlici do zásuvky:
Svítící GAMA 145.
Ventilátor se rozsvítí společně s trubicí ihned po zapojení přívodní šňury do zásuvky. Roztočí se až po zapnutí svářečky vypínačem.
Detail přidaného svítícího ventilátoru.
Celé "tunění" trvalo jen chvilku. Tedy vyjma výroby krytu. To je docela pracné (protože se to na první pokus pravděpodobně nikdy nepovede). K dokonalosti by to ještě chtělo vyměnit obě LED na čelním panelu za čiré. Čiré pochopitelně jen pouzdro. Svítit by měly barevně. Síťová třeba modře a "tepelka" červeně
Tak to je vše. Jak bylo uvedeno v úvodu článku, k ničemu to není. Sice je možné, že přidaný ventilátor zlepšuje průtok vzduchu strojem a tedy i chlazení svářečky, ale kvůli tomu jsem to nedělal. Uvedený tuning slouží pouze pro potěchu oka, ačkoliv ne každé oko právě toto ocení...
Text: Jiří Koutný
Vzhledový tuning invertoru GAMA 145.
