Svarinfo přináší spoustu tipů, rad a informací pro svářečskou praxi. Dnešní tip ale praktický moc není. Jenže se blíží Silvestr, tak proč ne. Je to taková
frajeřinka pro pobavení publika. Opravdu nic praktického. Řada z vás tento trik zná a ohrne nad ním nos: "
To je starý...". Ale ostatní si jej mohou vyzkoušet a trochu zamachrovat. Když tohle předvádíte, je to jak když zpívá Visací Zámek: "
Ženy cudně klopí zraky, kovbojové krotí svoji zlost, frajeři zvou vás na panáka, a při tom je to taková pitomost..."
Tento článek by klidně také mohl navazovat na nedávný článek Virtual welding - svařování bez svářečky, ovšem pro tentokrát bychom měli zvolit podtitul Svařování bez svářeče... Přesně o to půjde. Ukázat publiku, že svařovat lze i bez svářeče. Stačí dobrá svářečka.
Co tedy budeme potřebovat? Pochopitelně tu zmiňovanou dobrou svářečku. Je nutné, aby disponovala funkcí Arc Force. Tuto podmínku splňuje prakticky každý svařovací invertor ze současné produkce i z let nedávno minulých. V naší ukázce byla použita předchozí generace invertoru GAMA 165, která se od současného provedení Delta liší především "hranatou" skříní.
GAMA 165 - starší provedení
Další důležitou rekvizitou je obalená elektroda, která se dá ohnout bez rizika popraskání obalu. Ani toto není nic neobvyklého. Tuto podmínku splňují zejména moderní rutilové elektrody. V naší ukázce jsme použili elektrody SUPRA, ale máme vyzkoušené i slovinské Rutilen 13, polské PERFECT, nebo čínské J421. Pravděpodobně jich ale bude mnohem více a je možné, že ohýbat půjdou i některé bazické elektrody.
Pak ještě potřebujete kousek plechu tl. alespoň 5 mm (raději více) a nějaké pracoviště, kde si budete moci hrát, bez rizika požáru.
Elektrody, které budeme používat, je potřeba naohýbat přibližně do půlkruhu podle následujícího obrázku. Elektrodu můžete opatrně ohnout v ruce, jen tak v prstech, nebo si můžete pomoci nějakým vhodným válcovým kopytem. Ideálním kopytem pro ohýbání je tlaková láhev. Navíc je i dostupná, neboť "flaška" se najde snad v každé svařovně. Důležité je, aby oblouk byl, pokud možno, symetrický, a aby nepopraskal obal elektrody. Na následujícím obrázku je horní elektroda ohnutá podle argonové láhve, druhá elektroda je ohnutá jen tak v ruce a dole je originální elektroda z krabičky. Všechny elektrody jsou rutilky Lincoln SUPRA, průměr 2,5 mm:
Ukázka ohnutých elektrod a originální elektrody
Na dalším obrázku je konfigurace pracoviště. Elektrodu upneme do kleští dle obrázku. Abychom zajistili správný přítlak, který musí působit ve směru červené šipky, nakroutíme kabel ve směru modré šipky. Stačí asi 5 otáček kolem dokola, ale záleží na průřezu a délce svařovacího kabelu. Chce to vyzkoušet. Přítlak stačí jen malý. Není nutné to se zkrucováním přehánět, zbytečně při tom trpí kabel a jeho uchycení v kleštích.
Konfigurace pracoviště pro naši legrácku
Pochopitelně nebudeme svařovat na kartonu, ale ideálně na svářečském stole. Také si nezapomeňte upnout "kostru", ať se neztrapníte Na následujícím obrázku je již vše připraveno ke svařování bez svářeče (zemnící svěrka je na roštu stolu). Papírek tvoří izolaci, protože elektroda je již "pod proudem":
Vše připraveno pro svařování bez svářeče
Bohužel se vám (stejně jako nám) asi nepodaří zapálit oblouk jen efekním vytržením izolačního papírku. Je nutné oblouk zapálit ručně, jako při běžném svařování. Ovšem pak můžete kleště položit a jen se dívat. Svářečka s Arc Force se postará o stabilní hoření elektrody a vaří to samo:
Vaříme...
Na konci buď zvedněte kleště a oblouk utrhněte, nebo to nechte dojet až do konce. Ono to nějak dopadne... Výsledný svar má zajímavý tvar, viz následující obrázek. Plynulá změna jeho šířky je dána plynulým zmenšováním úhlu elektrody vůči základnímu materiálu a postupným snižováním přítlačné síly. Při tomto dokumentovaném pokusu jsme měli nastavený proud 95 A. Jen jsme si jaksi zapomněli přepólovat kabely, takže rutilová elektroda byla nesprávně na PLUS póle. Ale jak je vidět, Supře je to celkem fuk. Jen má trochu větší rozstřik:
Hotová svarová housenka
Máte-li publikum, možná vás odmění potleskem. Tedy za předpokladu, že jste jim nezapomněli půjčit nějaké ochranné štíty či kukly. Jinak toho totiž moc neviděli a nějaký čas ani neuvidí...
K čemu je to dobré?
Výše popsaná frajeřinka ovšem není tak bezúčelná, jak by se mohlo zdát. Zejména prodejci svařovacích materiálů ohýbáním elektrod rádi demonstrují kvality jejich obalů. Pochopitelně to, že obal při ohnutí nepraskne, nic nevypovídá o jeho metalurgických vlastnostech. Ale minimálně o jeho mechanických vlastnostech vypovídá dost. Taková elektroda při správném zacházení hned tak neopadá.
A co se týká svářeček, znáte lepší způsob jak působivě demonstrovat funkci Arc Force?
Znáte další podobné legrácky?
Pokud také znáte nějakou podobnou neškodnou legrácku z oboru svařování , napište nám. Rádi to vyzkoušíme a ukážeme ostatním. Případně můžete napsat i do našeho Svarfóra.
Frajeřinka s elektrodou :-)
