Velmi praktickou pomůckou jsou magnetické stojánky na hořáky MIG/MAG a TIG. Tyto stojánky jsou neocenitelné zejména v případě, že svařujete na svářečském stole. Zde je totiž vždy problém, kam odložit hořák tak, aby ho kabel nestáhl a nespadl nám na zem.
Další problém je pak situace, kdy je hořák tzv. trvale "pod proudem". To se týká zejména svařování TIG za pomoci jednoduchého invertoru bez pokročilých TIG funkcí a tedy s trvale připojeným napětím na výstupních svorkách. Ovšem setkat se s tím můžeme i u levných MIG/MAG svářeček, viz. kdysi upravovaný BIMAX 4.195. Kromě nepříjemného škrtnutí hořáku o materiál a tedy bliknutí do očí, je tu u metody TIG ještě riziko kontaminace wolframové elektrody a poškození její špičky (a tedy nutnost jejího vyndání a přebroušení).
Ve světle těchto faktů se jeví popisované magnetické stojánky jako perfektní pomocníci. Ale to není vše. Stojánky lze totiž využít i jako kostřící body namísto klasických zemnících kleští a svěrek. Zemnící kabel ukončený okem se připojuje na centrální šroub v podstavě stojánku. Výrobce bohužel neuvádí maximální proudovou zatižitelnost, ale odhadem se může pohybovat do cca 250A. Stojánek totiž není vybaven přítlačným bodem s pružinou, jako tomu je u níže popsaného rotačního kostřícího dotyku. Ovšem magnet ve stojáncích je opravdu silný.
Právě zemnící (kostřící) body, jakožto alternativa ke klasickým zemnícím svěrkám a kleštím, jsou další velkou skupinou magnetických pomůcek svářeče. Mnoho svářečů si nejspíše vzpomene na nepříliš úspěšný český výrobek s označením NOMAS 160. Jedná se o zemnící dotyk s proudovou zatižitelností max. 160A, který lze také využít jako pravoúhlou fixační svěrku. Přestože se jedná o vcelku podařený výrobek, v době jeho uvedení na trh k němu panovala určitá nedůvěra. Popularita magnetů zkrátka přišla později. Nicméně na NOMAS 160 lze stále ve svářečských prodejnách narazit.
V posledních letech výrobci uvedli na trh celou řadu magnetických kostřících dotyků. Některé z nich snesou úctyhodné proudové zátěže v řádu stovek ampér. Nejsou vyjímkou dotyky pro 400, 600 i více ampér. Kromě pevných dotyků jsou v nabídce i praktické pohyblivé - rotační - dotyky, viz. například ten na následujícím obrázku s udávanou zatižitelností 400A. Takový dotyk můžete umístit v centrální části nějakého rozměrného svařence a se svářečkou se pak pohybujete dokola bez zbytečného kroucení zemnícího kabelu. Příklady současných kostřících dotyků, pevných i rotačních, jsou na následujících obrázích:
Při použití magnetického kostřícího dotyku namísto zemnící svěrky platí stejné zásady jako u svěrek a kleští. Kostřící bod musí být připnut na kovově čistý povrch zbavený rzi, barvy, nečistot a mastnoty. Dále by měl být připnut co nejblíže místu svařování, ovšem v případě magnetů pozor na foukání oblouku (viz. odstavec o úskalích při použití magnetů ve svařování). Také by měl být připnut celou svou pracovní plochou a nikoliv jen částečně!
Magnetické fixační úhelníky a magnetické kostřící body jsou asi nejpočetnější skupiny magnetických přípravků pro svařování. Ovšem tím využití magnetů nekončí. Odhlédneme-li od svařování, ale zůstaneme-li u černého řemesla, nalezneme v katalozích specializovaných firem rozsáhlý sortiment různých magnetických misek, držáků, separátorů kovových částic, zdvihacích zařízení až například po magnetické "metly" na úklid dílny od kovových pilin a špon.
Pokud se vrátíme zpět ke svařování je tu například níže vyobrazený magnetický držák s flexibilním ramenem nesoucím svářečské zrcátko, jež používají hlavně topenáři při svařování "u zdi", či "za rohem":
Používání magnetických pomůcek při svařování s sebou nese některá úskalí, o kterých je dobré vědět a vyvarovat se jich. Vše již bylo podrobně popsáno v předešlém článku o magnetických fixačních svěrkách a není tedy nutné to zde opakovat. Podívejte se tedy na příslušný odstavec v tomto předešlém článku. Snad jen jednu věc je vhodné zmínit opakovaně. A sice, že magnetické přípravky můžete používat jen na magnetických materiálech :-)