Stále živým a opakujícím se tématem na
Svarfóru je problematika použití sněhových hasících přístrojů jako tlakových lahví na CO
2 pro MAG svařování. Pořád dokola se řeší problémy s jakousi stoupací trubkou a podobně. Tento článek by podobným diskusím měl udělat přítrž. Všechno co vás zajímá, totiž naleznete právě zde...
Oxid uhličitý, kysličník uhličitý, CO2, céóčko.... Toto jsou možná pojmenování plynu, který je s velkou oblibou používán jako ochranná atmosféra při svařování metodou MAG. Základní vlastnosti a důvody proč je tolik oblíbený jsme popsali již v článku MIG nebo MAG? Jaký je rozdíl? V tomto článku se zaměříme na to, jak céóčko získat.
1. Pronájem tlakové lahve.
Klasický a standardní postup získání technického plynu je ten, že si od firmy distribuující technické plyny pronajmete tlakovou láhev (třeba právě s náplní CO2) a tuto láhev si pak po spotřebování obsahu jezdíte k této firmě vyměňovat za plnou. Za to pochopitelně platíte. A ne málo. Platíte za náplň jako takovou a dále platíte za pronájem obalu, tedy vlastní tlakové lahve. Pronájem lahve vás může stát několik korun denně, což je za rok dost. Některé firmy si dále účtují manipulační poplatky za to, že příslušný a od toho tam sedící zaměstnanec skladu s plyny vám tu láhev vykulí na rampu. Jiné firmy si zase přirazí poplatek za ADR (přepravu nebezpečných nákladů) nebo mýtné. Vrcholem všeho jsou pak smluvní pokuty za to, že láhev včas "neotočíte", tedy nevyměníte náplň. Sečteno a podtrženo za to, že vám u MIG/MAG svářečky bude stát "flaška" s céóčkem, můžete ročně dát i několik tisíc korun. Ovšem jedna nezanedbatelná výhoda tu přeci jen je. Firma provozující sklady s technickými plyny pravidelně provádí údržbu a zkoušky svých tlakových lahví. Lahve, které od nich máte v pronájmu, by tedy měly být pravidelně čištěné a kontrolované. Měly by mít provedené tlakové zkoušky v požadovaných termínech a uzavírací ventily by měly být v pořádku (těsnost, stav závitů, apod). Zkrátka a dobře by hlavně měly být bezpečné. A to všechno něco stojí.
Technické plyny.
Ovšem takový postup není nic pro občasné použití, ať už v profi firmě či hobby dílně. Pokud někdo MIG/MAG svářečku zapne jednou za dva měsíce, asi je pro něj neúnosné platit za pronájem lahve. Navíc tu láhev stejně nemá šanci včas spotřebovat, takže mu naskočí pokuty za neobrátkovost. Dalším problémem může být použití klasických velkých tlakových lahví spolu s malými hobby i profi MIG/MAG svářečkami. Například zmiňované CO2 se běžně distribuuje v lahvích s hmotností náplně 20 a 30 kg kapalného CO2. K tomu přičtěte hmotnost příslušné ocelové lahve, jejíž průměr je cca 200 mm, a zkuste si takovou láhev představit třeba na subtilní plechové plošince EINHELLu SGA 150. Pokud by se tam vůbec vešla, mašinka ze slaboučkého plechu by se doslova rozpadla. Takže taková láhev musí stát zvlášť, čímž ztrácíme mobilitu MIG/MAG svářečky. A nebo zase musí přijít ke slovu zlaté české ručičky, které pod malou mašinku vyrobí masivní rám s pořádnými koly. Děje se to.
2. Vlastní tlaková láhev.
Další možností je pořízení vlastní tlakové lahve a její plnění v plnírně CO2. Tlaková láhev klasické velikosti pro 20 nebo 30 kg náplně oxidu uhličitého ale stojí několik tisíc korun a stále to neřeší problém její velikosti u malých svářeček. Dále je nutné si uvědomit, že veškeré tlakové zkoušky, případné opravy uzavíracího ventilu či její čištění si budete muset platit zvlášť. A budete to muset dělat, protože plnírna vám poškozenou láhev nebo láhev s prošlou tlakovou zkouškou prostě nenaplní.
Hasičák!
Dostupnou alternativou ke klasické tlakové láhvi o objemu 40 - 50 litrů je upravený přenosný sněhový hasící přístroj. Tyto přístroje mají obvykle vnitřní objem 8 litrů a garážový autoklempíř s ním vydrží třeba i rok. Sněhový hasící přístroj totiž není nic jiného než tlaková láhev naplněná CO2. Starší přístroje jsou dokonce osazeny uzavíracím ventilem, který má stejný výstupní závit G3/4" jako klasická velká tlaková láhev s CO2, takže na něj lze přímo našroubovat příslušný redukční ventil (viz Redukční ventily a jejich parametry).
Toto ale platí pro starší provedení hasících přístrojů. Nejnovější sněhové hasící přístroje jsou místo otočného uzavíracího ventilu osazeny pákovou rychlospouští a pro účely svařování se tedy nehodí. Ovšem i hasičák s otočným uzavíracím ventilem se pro účely svařování musí upravit.
Řada, zejména amatérských, svářečů totiž vezme hasičák, odšroubuje hadici s hasící koncovkou, našroubuje redukční ventil a připojí ke svářečce. Výsledkem jsou ovšem zklamáni. Na vině je tzv. stoupací trubka, která se musí nejprve vyndat. Takto upravený přístroj by se měl natřít černou barvou, aby jej nebylo možno zaměnit s hasícím přístrojem. Originální hasící přístroje jsou červené s černým vrškem. Hasící přístroj bez stoupací trubky totiž moc hasit nebude. Na následujícím obrázku je původní (červený) sněhový hasící přístroj o objemu 8 litrů a tlaková láhev vzniklá vyjmutím stoupací trubky z tohoto hasícího přístroje a natřením na černo:
Původní (vlevo) a upravený sněhový hasící přístroj 8 l.
Oxid uhličitý je v hasicích přístrojích i tlakových lahvích dodáván kapalný, pod tlakem 200 barů. Hasící přístroj je osazen trubicí, která sahá až téměř na dno a nasává tak kapalné CO2. To je výhodné při hašení ohně, protože kapalina nám vytváří sníh a pěkně hasí. Jenže pro účely svařování potřebujeme plyn a ne sníh. Svařuje se pod ochrannou atmosférou a ne pod sněhem. Proto ta stoupací trubka musí z hasičáku pryč. Princip neupraveného a upraveného přístroje je na následujícím obrázku. První obrázek znázorňuje přístroj s trubkou, která nasává kapalinu. Druhý obrázek je přístroj bez stoupací trubky. Z tohoto přístroje dostaneme plyn, který vzniká odpařováním kapaliny.
Princip stoupací trubky.
Obrázek vpravo nepředstavuje jen upravený hasící přístroj, ale i jakoukoliv tlakovou láhev s oxidem uhličitým. Plyn se odebírá nad kapalnou částí. Toto je princip lahve použitelné pro svařování MAG, ale třeba i pro čepování nápojů.
Ovšem někteří koumáci přišli na způsob, jak "vyvařit" i neupravený hasičák. Prostě neupravený přístroj otočí vzhůru nohama a dostanou také plyn, nikoliv kapalinu. Proč tomu tak je, je zřejmé z následujícího obrázku. Pokud je přístroj zcela plný, je vhodné trochu odpustit aby hladina kapaliny při otočení poklesla pod ústí tubky. Ovšem toto je pouze nouzové řešení. Rozhodně je lepší si přístroj nechat upravit nebo vyměnit za již upravený. Přesto jsou někdy k vidění i takové kreace jako speciální držáky ke svářečkám, kam se hasičák umístí "hlavou dolů".
Nouzové řešení pro eliminaci stoupací trubky.
Jak na to?
Jak si tedy opatřit potřebný hasičák? Nejjednodušší cestou je získat jej jako vyřazený ve výzbrojnách požární ochrany nebo u firem zabývajících se hasícími přístroji. Jsou jich mraky. Existuje několik variant sněhových hasících přístrojů. Pro účely svařování se asi nejvíce hodí přístroj s objemem 8 litrů, který je i nejběžnější. Pak je nutné navštívit nejbližší plnírnu a nechat si zde upravit hasicí přístroj na láhev s CO2 (vyjmutí trubky a přestříkání černou barvou). To byste opravdu měli nechat udělat odborníky. Navíc pokud je například prošlá tlaková zkouška (platí 5 let), provedou zkoušku novou. Nebo přetěsní podcházející ventil (případně ho vymění). Nedáte za to víc než pár stokorun. Toto vše vám také může zařídit firma obchodující s hasícími přístroji. Některé firmy již upravené přístroje rovnou prodávají a zajišťují jejich pozdější naplnění.
Adresy firem obchodujících s hasícími přístroji snadno najdete na internetu. Adresy plníren CO2 také. Stačí projít stránky firem s nabídkou výzbroje pro hasiče.
Ovšem pozor! Ne všechny hasící přístroje lze dále plnit! Plnírny združené v České Asociaci Technických Plynů (ČATP) vydaly informační leták upozorňující na nutnost vyřazení některých hasících přístrojů. Jedná se zejména o přístroje velmi staré bez zesíleného hrdla určené pro plnící tlak 190 barů. Současný plnící tlak je 200 barů. O tomto letáku se dočtete níže. Upozorňujeme na to proto, že kovošroty se hemží vyřazenými i 40 let starými hasičáky, které už vám nikdo nenaplní a přesto se s nimi čile obchoduje.
Kolik se toho s tím zavaří?
Častou otázkou je, kolik toho z jednoho hasičáku svaříte. To je těžká otázka. To záleží na mnoha okolnostech. Ale přeci jen se to trochu vypočítat dá:
Do klasického 8 litrového hasícího přístroje, vám v plnírně "natankují" 6 kg kapalného CO2. Z jednoho kg kapalného CO2 se uvolní cca 540 litrů plynného CO2. Takže z náplně 6 kg kapaliny dostanete až 3240 litrů plynu. Při svařování drátem 0,8 mm a nastaveném průtoku ochranného plynu na 8 l/min, vám tedy jeden upravený hasičák vystačí na 405 minut, tedy 6 a třičtvrtě hodiny nepřetržitého svařování.
Další informace.
Spoustu užitečných informací o technických plynech (včetně CO2) se dozvíte na stránkách České Asociace Technických Plynů (ČATP). Z důležitých dokumentů na těchto stránkách jsme pro vás vybrali tyto:
co2_plneni.pdf
- informační list ČATP o neoprávněném plnění CO2. Upozorňuje na zneužívání a nutnost vyřazení některých typů 8 l lahví na CO2. Jedná se zejména o některé staré hasící přístroje. Než koupíte nějakou tlakovou láhev z hasícího přístroje, podívejte se do tohoto dokumentu jestli se nejedná o typ, který už nebude možné naplnit!
co2_publikace.pdf
- malá a šikovná publikace v PDF o vlastnostech kysličníku uhličitého. Kromě fyzikálních a chemických vlastností je zde spousta tipů na skladování, manipulaci a použití CO2.
Tyto soubory naleznete v sekci Ke stažení, nebo na stránkách ČATP - České asociace technických plynů na www.catp.cz.
Hasící přístroj jako tlaková láhev na svařovací CO2.
