Před svařováním proveď co nejpečlivěji řádnou přípravu hran a sestehování. Příliš těsné úkosy a malé spáry zaviňují neprovaření kořene. Příliš velké vzdálenosti návarových ploch a široké spáry způsobují velké snížení výkonnosti, neúměrné zdražení práce a zvětšení deformací a vnitřních pnutí.
Používej polohovadel a otáčecích přípravků a svařuj v nejpohodlnější poloze. Nejvýhodnějším je svařování do úžlabí, nebo ve vodorovné poloze. Dovoluje zvýšení výkonnosti užíváním silnějších průměrů elektrody, vyšších proudů a vysokovýkonných elektrod (kyselých a hlubokozávarových) a zvyšuje výrobnost. Při svařování plechů elektrodou E 42.11 ve svislé poloze dej přednost svařování shora dolů. Je rychlé, dává pěkný povrch svaru a menší zborcení.
Měj stále čistý povrch. Struska z předcházejících housenek nebo stehových svarů se zavaří do svaru, nebo je příčinou studeného spoje. Špína, barva, olej, vaselina, rez, okuje, způsobují bubliny a vměstky ve svaru.
Vyber si elektrodu správného typu obalu, složení a vlastností svarového kovu i správného průměru. Pročti si dobře návod, jak se ta která elektroda používá. Příliš malý průměr dává malý závar a zdržuje práci. Příliš velký průměr dává nadbytek materiálu a velké deformace. Velikost elektrody se volí vždy vzhledem k tloušťce a velikosti svařovaného kusu.
Elektrodě dej správný sklon. Nesprávné naklonění vpřed (malé) zaviňuje buď míchání strusky do svarového kovu, nebo (velké) příliš dlouhou lázeň nechráněnou před působením vzduchu a malý závar. Boční sklon dávej elektrodě takový, aby se oba svařované díly ohřívaly stejně. Jinak se utvoří vruby.
Najdi si správnou postupovou rychlost. Příliš malá může způsobovat malý závar u koutového svaru, nebo svaru do úžlabí, propalování u slabých plechů a zdražovat práci. Příliš velká má za následek tvoření vrubů, nerovnou, nepravidelnou housenku a malý závar.
Užívej správné velikosti proudu pro daný průměr elektrody a danou velikost a tloušťku kusu. Příliš malý proud dává malý závar, vměstky ve svaru a zdražuje práci. Příliš velký proud znehodnocuje svarový kov, dává velký rozstřik a vruby.
Veď elektrodu stejnoměrně a nezkoušej opravovat chyby svaru překrytím další housenkou. Chyby svaru před zavařením řádně sekáčem vysekej. Varuj se dlouhých nezdařených stehových svarů. Tvoří kapsy, v nichž zůstává struska, která se pak zavaří po jejich roztavení do definitivního švu.
Pokládej svary v takovém pořadí, aby deformace byly co nejmenší a odstraňuj příčiny praskání svarového spojení používáním svých znalostí o účincích tepla. Při svařování venku chraň svar před mrazem a deštěm.
Neumísťuj svary do míst, která se budou silně tvářet nebo ohýbat za studena, u ocelí s vyšším obsahem uhlíku a slitinových lze očekávat prasknutí.
Toť vše. Svařování budiž pochváleno. Amen.
Při čtení těchto přikázání jste si jistě všimli, že s tím jazykem není něco úplně v pořádku. Jako by to snad bylo staré, nebo co... Ano, je to staré. Je to staré více než 50 let! Celé desatero jsme doslovně převzali z knihy ELEKTRODY a jiný přídavný materiál pro svařování, kterou sestavil doc. ing. JOSEF DITL a vydalo Ministerstvo hutního průmyslu a rudných dolů v roce 1956! Přesto vše, co je výše napsáno, do puntíku platí!
Z katalogů a letáků výrobců svařovací techniky se valí jedna revoluční novinka za druhou. Semináře o svařování překypují přednáškami o nejnovějších trendech ve svařování. V laboratořích se odlaďují metody svařování budoucnosti. Digitalizuje se, co se digitalizovat dá. Zdá se, že kdo chvíli stál, už stojí opodál. Jenže když si prolistujete tuto padesát let starou knihu, přečtete si alespoň pár řádků na každé stránce a prohlédnete obrázky, s úžasem zjistíte, že přes všechny ty "geniální a revoluční změny" se v oblasti svařování obalenou elektrodou nezměnilo prakticky nic. Pravda vývoj svářeček poskočil, ale z hlediska vlastní technologie se toho moc neudálo. A tak by stačilo odstranit z této výborné knihy některé jazykové archaismy a z fleku ji můžete vydat znovu. Mohla by se jmenovat třeba "Moderní učebnice svařování MMA"...