Spottery - svářečky pro opravy karoserií.

Spottery, neboli také spotovačky či tukrovačky, jsou speciální zdroje svařovacího proudu pro svařování elektrickým odporem. Přesto to nejsou typické bodovky, jak je známe. Jsou to speciální zdroje určené zejména pro snadné a efektivní opravy automobilových karoserií a jiné klempířské práce. Pojďme si je trochu blíže představit a podívat se, jak se s nimi pracuje (k dispozici jsou i dvě krátká instruktážní videa).

Co je to spotter?

Označení spotter pochází z anglického spot-welder, tedy bodová svářečka. Přesto se od klasické bodovky liší, protože se u nás vžilo označení spotter pro víceúčelový přístroj na svařování elektrickým odporem sloužící zejména na opravy autokaroserií. Typický spotter je vlastně zdroj vysokého střídavého svařovacího proudu (tisíce ampér) a malého napětí (naprázdno jednotky voltů). Tyto proudy je spotter schopen poskytovat jen krátkodobě. Tento zdroj svařovacího proudu je obvykle vestavěn do skříně a je snadno přenosný. Na čelním panelu spotteru se nacházejí ovládací prvky. Nejjednodušší spottery mají (kromě hlavního vypínače) jen dva regulační prvky - potenciometry - pro nastavení proudu a času (doby) svařování. Složitější moderní spottery mají digitální řízení a umožňují programování parametrů pro různé svařečské práce, včetně možnosti ukládání programů na paměťové karty. Jak takový typický spotter vypadá, se můžete podívat na následujícím obrázku. Jedná se o digitální spotter CAR SPOTTER 5500 italské firmy TELWIN a má tyto parametry:

Maximální proud: 5500 A
Napětí naprázdno: 5,4 V
Napájení: 400 V / 50 Hz
Jištění napájení: 16 A
Hmotnost: 30 kg

CAR SPOTTER 5500 s příslušenstvím.

Digitální ovládací panel CAR SPOTTERu 5500.

Dalším příkladem může být digitální spotter GYSPOT 35.02 francouzské firmy GYS s těmito parametry:

Maximální proud: 3500 A
Napětí naprázdno: 5,8 V
Napájení: 230 V / 50 Hz
Jištění napájení: 16 A
Hmotnost: 21 kg

GYSPOT 35.02 s příslušenstvím.

K těmto základním zdrojům jsou pak připojována různá přídavná zařízení - svařovací kleště či pistole. Teprve s těmito přídavnými zařízeními můžeme spotter začít účelně využívat.

Přídavná zařízení pro spottery.

Bodovací kleště.

Typickým přídavným svařovacím zařízením připojitelným ke spotteru jsou klasické kleště pro oboustranné bodování. Kleště mohou být typu X (klasické kleště, obě ramena pohyblivé), nebo C (speciální karosářské kleště s jedním pevným a jedním pohyblivým ramenem). Příklad X kleští je na následujícím obrázku. Speciální C-kleště umožňují oproti X-kleštím lepší přístup na některá hůře přístupná místa na karoserii.

Oboustranné bodovací kleště ke spotteru.

Připojením takových kleští získáme klasickou bodovku. Její výhodou je to, že vlastní kleště mají nízkou hmotnost, protože zdroj proudu (těžký transformátor) je v samostatné skříni a nemusíme jej "tahat sebou" (na rozdíl od bodovacích kleští s vestavěným zdrojem, viz náš článek o bodovkách a bodování. Kleště jsou se zdrojem propojeny silnými kabely, přesto je svařování s těmito kleštěmi mnohem operativnější a jsou tak ideální pro opravárenské práce na karoseriích, kde je spousta špatně přístupných míst. Do takových míst bychom se s bodovacími kleštěmi s vestavěným zdrojem vůbec nedostali. Bodovací kleště pro spottery mohou být podle výkonu spotteru chlazeny vzduchem, nebo vodou. Kleště mohou být ovládány ručně, nebo pneumaticky. Dle výkonu spotteru lze s takovými kleštěmi svařovat plechy až cca 3+3 mm. Možné je dokonce svařování tří plechů, nejen obvyklých dvou.

Jednostranná pistole.

Dalším přídavným zařízením pro spotter je pistole pro jednostranné bodování, přivařování a další účely:

Jednostranná pistole ke spotteru s příslušenstvím.

Tato svařovací pistole je vlastně univerzální držák, do kterého se upínají různé nástavce - elektrody. Jedná se o základní a nepostradatelné zařízení ke spotteru a je mnohem častěji používané než oboustranné kleště. Do této pistole se totiž pomocí upínací matice upínají rozličné, dále popisované, nástavce, se kterými lze na plechu dělat doslova divy.

Nástavce pro jednostrannou bodovací pistoli.

Jednostranné bodové svařování.

Základním nástavcem je elektroda pro jednostranné bodování. Na rozdíl od bodování pomocí oboustranných kleští, je při jednostranném bodování vyvíjen tlak pomocí elektrody v pistoli pouze z jedné strany. Druhý materiál musí být zpravidla o něco opřen, ale není podepřen elektrodou. Výsledkem je spoj, jehož pevnost silně závisí na tlaku, který jsme schopni pistolí vyvinout. Obecně je tato pevnost vždy nižší, než při bodování oboustrannými kleštěmi s pákovým převodem. Ale výhodou je, že se dá svařovat i v místech, kam se s kleštěmi nedostaneme. Přesto se jedná spíše o nouzové svařování tenkých plechů (cca do 1,5 mm). Že musí být plechy v místě svaru a v místě přiložení elektrody kovově čisté, snad není třeba zdůrazňovat (totéž platí i pro oboustranné bodování). Plechy musí být při jednostranném bodování také "ukostřeny" pomocí zemnící svěrky, podobně jako při svařování třeba elektrickým obloukem. Zemnící kabel by měl být co nejblíže místu svařování a musí být na spodním plechu (nesmí být na stejném plechu, kde tlačíme bodovací elektrodou). Zemnící svěrka se na plech upevňuje dost specificky. O tom se dočtete níže.

Určitou modifikací jednostranného bodování je jednostranné švové svařování. Nástavec - elektroda - je na konci opatřena půlkruhovou částí a pomocí odvalování po materiálu dosahujeme švového přivařování jednoho plechu k druhému. Opět je to spíše nouzovka a moc se to nepoužívá.

Jednostranná bodovací a švová elektroda + ukázka bodování.

Vyrovnávání uhlíkovou elektrodou.

Uhlíková elektroda je naopak velmi praktická. Používá se pro vyrovnávání různých boulí a promáčklin v plechu. Do pistole se upne tato elektroda a pak se krouživými pohyby kolem boule ohřívá elektrickým proudem materiál. Následným rychlým vychladnutím (nejlépe po schlazení vodou) dojde ke smrštění plechu, plech se napne a boule se tak vyrovná. Zní to jednoduše, ale chce to cvik. Je potřeba si nacvičit jak a kde přesně se materiál musí ohřát. Ale funguje to perfektně! Když do té boule totiž budete bušit kladivem, tak ji akorát buď zvětšíte, nebo rozdělíte na několik menších boulí. Plech se prostě vytahá. Pomocí této metody s uhlíkovou elektrodou ale plech znovu můžete "vyšponovat" a bude jak nový.

Uhlíková elektroda a práce s ní.

Přivařování svorníků.

Pomocí několika různých nástavců můžete pomocí té jednostranné pistole odporově přivařovat k plechu různé svorníky. Jedná se zejména o: šrouby, dříky, nýty, hřeby, podložky a třeba i konektory (tzv. Fastony). Je to ideální pro následnou montáž různých plastových i drobných kovových dílů na karoserii automobilu. Není třeba nic vrtat a pevnost je dostatečná. Všechny svorníky by měly být ocelové a poměděné. Svorníky musí být pro svorníkové přivařování speciálně vyrobeny - obvykle mají na přivařovací plošce malý výstupek sloužící k zapálení oblouku a natavení svorníku. Přivařovat běžný šroub s běžnou hlavou sice půjde, ale nebude to držet. Příklad svorníků na přivařování je na následujícím obrázku:

Příklad svorníků a jejich přivařování.

Reverzní kladivo.

Speciálním využitím přivařování svorníků je vytahování a rovnání nerovností plechů pomocí tzv. reverzního (invertního) kladiva. A právě toto je klíčovou funkcí spotterů při opravách karoserií. Reverzní kladivo si můžete prohlédnout na tomto obrázku:

Reverzní kladivo upnuté v pistoli.

Jedná se vlastně o tyč se zarážkou na jednom konci a nějakým upínacím mechanismem na druhém konci. Po tyči se pohybuje závaží, kterým můžeme tlouci do zarážky (směrem ven od plechu). V praxi to vypadá tak, že si na plech přivaříme třeba hřebík. Na hřebík nasadíme sklíčidlo reverzního kladiva, utáhneme a začneme tlouci pohyblivým závažím o zarážku. Tím vlastně máme tendenci vytahovat hřebík z plechu. Jenže hřebík je k plechu přivařen a tudíž vytahujeme plech směrem k sobě. Lze tak zvenčí vytahovat různé promáčkliny bez toho, abychom do nich museli klepat klasickým kladívkem z druhé strany. Že je to ideální u různých promáčklých prahů, sloupků a jiných uzavřených profilů snad není třeba zdůrazňovat. Tyto uzavřené profily lze rovnat bez nutnosti jejich rozříznutí, klasického vyklepávání kladivem a opětovného svaření (čímž by značně utrpěla protikorozní ochrana uvnitř profilu). K vytahování se nepoužívají jen hřeby, ale hlavně různé přivařené háčky a zejména podložky. Všechny tyto svorníky lze přivařovat pomocí svorníkového nástavce a reverzní kladivo pak používat samostatně.

Mnohem lepší variantou je ale upnutí reverzního kladiva do bodovací pistole a přivařování svorníku pomocí tohoto kladiva. Po přivaření tak můžeme ihned kladivem plech vytahovat. Pro tyto účely se nejčastěji používají speciální trojúhelníkové nástavce s ploškami, kterými je přivařujeme k plechu. Po vyrovnání svorník (nástavec) ukroutíme, přivaříme na jiné místo a opět kladivem vytáhneme. Takto lze po kouskách vytahovat i tvarově velmi složité promáčkliny. Jak jsme již uváděli v článku o klasických bodovkách, je bodový svar možné namáhat hlavně tahem, ale není možné jej namáhat na krut. Proto při vytahování plechu můžeme na přivařený svorník vyvinout značnou sílu, ale pokud chceme svorník z plechu odstranit, velmi snadno jej jedním pohybem ukroutíme. Místo svaru se pak jen lehce zbrousí.

Další příslušenství.

Kromě reverzního kladiva se k vytahování promáčklých plechů pomocí přivařených svorníků používají různé háky, svěrky, stolice, lavice a další. Jedná se o různé pákové či šroubové mechanismy, které se pomocí nějakých háčků vždy zaháknou za přivařené podložky (nebo různé drátové vlnovky) a pomocí pákových převodů se promáčknutý plech za tyto přivařené svorníky vytahuje ven. Existuje další nepřeberné množství různých pomůcek pro vytahování plechů a opravy karoserií pomocí spotterů. Pokud vás to zajímá, vyžádejte si u prodejců přehledové katalogy výrobců těchto zařízení.

Příklady vytahovacích stolic a lavic.

Připojení "kostry".

Při přivařování svorníků, rovnání uhlíkovou elektrodou i jednostranném bodování, je nutné mít základní materiál tzv. ukostřený - připojený na druhý pól svářecího zdroje (spotteru). Na rozdíl od běžných elektrických svářeček se zde ale nepoužívají klasické zemnící svěrky - kleště. Ty by prostě tak vysoké proudy nebyly schopné přenést. Používá se jiný způsob připojení: na materiál se pomocí svorníkového nástavce nejprve přivaří podložka na stojato. Na tuto podložku se pak pomocí šroubu s hákem přidělá speciální nástavec zemnícího kabelu. Je ale nutné nejprve přivařit tu podložku a pro tento první svar si musíte ukostření udělat nějak provizorně. V praxi se pro první přivaření podložky zemnící kabel s koncovkou jen silou ručně přidrží přitisknutý na očištěný plech. Ukostření by mělo být vždy co nejblíže ke svařovanému (rovnanému) místu.

Princip připojení zemnícího kabelu na karoserii.

A co karoserie z hliníku?

V současné době lze výše popsanými způsoby opravovat jak karoserie klasické z ocelového plechu, tak karoserie hliníkové. Jen je na každý materiál (ocel, hliník) nutné použít odpovídající zdroj. "Hliníkové" spottery se obvykle označují jako ALUspoty a jsou o něco dražší než klasické spottery na ocelové plechy. Ovšem jeden rozdíl tu přeci jen je: hliníkové karoserie lze opravovat jen pomocí přivařených hliníkových svorníků a následného vytahování pomocí reverzního kladiva či stolic.

Aluspot firmy GYS s příslušenstvím.

Aluspotter firmy Telwin.

Pracoviště se spotterem.

Spottery se běžně dodávají právě s jednostrannou pistolí a základními, výše popisovanými, nástavci. Oboustranné kleště a různé vytahovací stolice a lavice jsou obvykle za příplatek. A protože je příslušenství spotterů opravdu hodně rozsáhlé, dodávají výrobci ke svým spotovačkám i různé vozíky a stojany. Pak může vaše autoklempířské pracoviště vypadat třeba takto:

Ukázky kompletních mobilních pracovišť se spotterem.

Vše máte pěkně při ruce a vše je to hezky mobilní. A k čemu je to všechno vlastně dobré? Zejména při opravách karoserií se cení minimální tepelné ovlivnění základního materiálu. Materiál neztrácí na pevnosti a pružnosti. Je to ideální zejména pro opravy malých poškození, kde nezničíte tolik věcí okolo, lak apod (na rozdíl třeba od svařování plamenem nebo i MAGem). O opravách uzavřených profilů (sloupků, prahů) bez nutnosti jejich rozříznutí a poškození antikorozní ochrany již řeč byla, stejně jako o přivařování třeba šroubů (svorníků) pro různé držáky bez nutnosti vrtání. Tak co, karosáři, nezkusíte to?

Instruktážní videa.

Abyste si udělali představu, jak se se spotterem v praxi pracuje, podívejte se na instruktážní videa firmy GYS. K dispozici jsou dvě krátká videa ve formátu wmv, která přehrajete například přehrávačem Windows Media Player (součást Windows):

První je poměrně krátké (3 minuty 18 sec) a prezentuje rovnání promáčklé kapoty osobního automobilu pomocí spotteru. Můžete zde vidět rovnání pomocí stolice, pákového mechanismu Manuspot i pomocí reversního kladiva. Video naleznete v sekci Ke stažení, podsekci Video, prezentace pod názvem gyspot_v1.wmv. Velikost souboru je 15 MB.

Screenshot z videa 1 o použití spotteru při opravách karoserií.

Druhé video je o trochu delší (8 min 47 sec) a je zde vidět práce se spotterem a příslušenstvím při vytahování nabouraného prahu karoserie osobního automobilu. Video naleznete v sekci Ke stažení, podsekci Video, prezentace pod názvem gyspot_v2.wmv. Velikost souboru je 45 MB.

Screenshot z videa 2 o použití spotteru při opravách karoserií.

Videa na CD - pokud se vám nechce stahovat, nebo nemáte dostatečně rychlé připojení k internetu, napište si o CD. Za manipulační poplatek 100,- Kč (dobírkou) vám zašleme CD disk, kde naleznete vypálené oba videosoubory. O CD si můžete napsat na e-mailové adresy uvedené v sekci kontakt. Nezapomeňte uvést svou plnou adresu! Druhé video má na CD velikost 500MB a je ve větším rozlišení.