Článek, který vám nyní předkládámě je vlastně přednáškou Ing. Karla Lokajíčka z firmy Solid Team, s.r.o., Olomouc a k její publikaci máme souhlas autora. Z důvodu rozsahu přednášky jsme ji rozdělili do dvou článků. Po vydání pokračování tohoto článku bude možné si celou přednášku stáhnout v PDF.
Ing. Karel Lokajíček - Odborný lektor, revizní technik. Solid Team s.r.o. Olomouc
Norma ČSN EN 60974-4 (kontroly a zkoušky…) má být používána současně s ČSN EN 60974-1. V záhlaví této části citované normy, jsou koncipovány jako pravidla pro výrobce, obsahují řadu výpočtů a postupů typových a dalších zkoušek a podobných informací.
Takovýto rozsah resp. obsah požadavků je pro potřeby provozu, údržby, oprav, prohlídek a zkoušek těchto zařízení naprosto zbytečný. Proto je cílem této části podat pouze informace, co do obsahu potřebné pro uživatele těchto zařízení, pracovníky údržby a z části i pro základní orientaci techniků provádějících kontroly a zkoušky ( těm je návodem zejména to, na co se soustředit při prohlídkách). Dalším důvodem je skutečnost, že při kontrolách a zkouškách zařízení vyrobených dle norem platných před účinností ČSN EN 60974-1 mají být přesně specifikovány požadavky, které starší zařízení nesplňuje, má být uvedeno v jakém rozsahu je nesplňuje a jaký to má vliv na bezpečnost užívání těchto "starších" zařízení.
Dále uvedené požadavky se týkají zdrojů pro průmyslové a profesionální použití. Neplatí pro zdroje svařovacího proudu pro ruční obloukové svařování určené pro použití laiky ( zde se užije požadavků ČSN 05 2309 resp. ČSN EN 50060, která byla nahrazena ČSN EN 60974-6).
Ze základních podmínek pro tato zařízení jsou důležité zejména požadavky na:
Před uvedením těchto výrobků na trh musí být na nich provedeny předepsané zkoušky, které pokud není stanoveno jinak musí být v rozsahu zkoušek typových.
Mimo typovou zkoušku musí být provedena na každém zdroji svařovacího proudu i kusová zkouška.
Technickými normami je přesně vymezen postup všech zkoušek, jsou specifikovány zkušební podmínky, požadavky na zkušební zařízení a pod. Tyto údaje jsou ale pro provozovatele těchto zařízení nepodstatné. Jim je splnění požadavků deklarováno evropskou značkou shody CE, umístěnou na štítek zařízení výrobcem.
Minimální stupeň ochrany krytem je:
a) pro zdroje určené k vnitřnímu použití ............... IP21S
b) pro zdroje určené k venkovnímu použití ............ IP23
c) pro živé části vstupních obvodů obecně ........... IP2XC
Kondensátory musí být opatřeny prostředky pro automatické vybíjení, které musí snížit hodnotu napětí na kondensátoru pod 60 V do doby:
a) 1s jde-li o připojení vidlicí, která muže být v důsledku kondensátoru pod napětím
b) která je nutná ke zpřístupnění jakékoliv živé části, nejde-li o vidlici
Svařovací obvod musí být elektricky oddělen od vstupního obvodu a od všech ostatních obvodů.
Svařovací obvod nesmí být připojen na vnější ochranný vodič, ke krytu, kostře a nebo jádru zdroje svařovacího proudu.
U zdrojů svařovacího proudu jsou požadavky na teploty:
Pro praktické využití svářecích zdrojů a jejich kontroly má význam zejména teplota vnějších povrchů. Pro ni jsou stanoveny mezní hodnoty oteplení jednotlivých druhů těchto povrchů:
Poznámka: Oteplením se rozumí rozdíl mezi teplotou části zdroje svařovacího proudu a teplotou okolního vzduchu.
Mezní hodnoty oteplení pro vnější povrchy:
vnější povrch | oteplení |
holé kovové kryty | 25°C |
natřené kovové kryty | 35°C |
nekovové kryty | 45°C |
kovová držadla | 10°C |
nekovová držadla | 30°C |
Poznámka: Pro měření teplot povrchů se nesmí používat kapalinové teploměry. Typickými snímači teploty jsou termočlánky, odporové teploměry apod.
Zdroj svařovacího proudu napájený ze sítě musí mít tepelnou ochranu, která musí být provedena tak , aby nebylo možné změnit její nastavení bez poškození přístroje. Tepelná ochrana musí zapůsobit je-li překročeno maximální oteplení vinutí a nesmí zapůsobit, je-li zdroj zatěžován jmenovitým maximálním svařovacím proudem.
Tepelná ochrana nesmí být opětovně nastavitelná ( ručně nebo automaticky) neklesnou-li teploty pod limitní hodnoty. Zdroje svařovacího proudu musí být vybaven indikátorem snížení výkonu nebo odpojení výstupu zdroje.Doporučuje se, aby tento indikátor měl žlutou barvu (může být použit i přídavný bílý indikátor signalizující, že zdroj je pod napětím).
Zdroje svařovacího proudu musí být schopné pracovat při jmenovitém napájecím napětí v rozsahu ± 10%.
Jsou-li navrženy pro provoz s různými napájecími napětími, musí být učiněna opatření k zamezení jejich záměny ( varianty upřesňuje norma).
Přípustnými připojovacími prostředky jsou:
Jako svorek může být použito svorek samostatného přístroje jako je stykač, spínač apod. Svorky musí být označeny ( ČSN EN 60445).
Vnitřní ochranný obvod musí být schopen vydržet proudy, které se pravděpodobně vyskytnou v případě poruchy.
Zdroje svařovacího proudu třídy ochrany I musí mít pro připojení vnějšího ochranného vodiče ochrannou svorku umístěnou těsně vedle svorek pro fázové vodiče. Na zdroji svařovacího proudu a uvnitř něj nesmí být svorka pro střední vodič, a jestliže je použita, nesmí být v elektrickém kontaktu se svorkou pro připojení ochranného vodiče.
Svorka pro ochranný vodič musí být označena symbolem:
Toto označení je možné doplnit písmeny PE, nebo barevnou kombinací zelená/žlutá.
Uvnitř i vně zdroje svařovacího proudu musí být izolované ochranné vodiče dvoubarevné, zeleno/žluté. Pokud je zdroj napájen ohebným vícežilovým kabelem, musí mít tento kabel dvoubarevný, zeleno/žlutý ochranný vodič.
Je-li zdroj opatřen ochranným vodičem, musí být ochranný vodič připojen tak, aby v případě, že je kabel vytržen ze svorek, byl tento ochranný vodič namáhán tahem až po přerušení pracovních vodičů.
Pokud je pro zapínání a vypínání napájení použito integrované spínací zařízení ( spínač, stykač, jistič a pod.) musí spínat všechny neuzemněné vodiče sítě a jasně indikovat, zda je obvod vypnutý nebo zapnutý.
Napájecí kabely upevněné ke zdroji musí být příslušně dimenzovány a jejich minimální délka musí být 2 m.
Připojovací vidlice nesmí být na nižší jmenovitý proud než je hodnota jistícího prvku.
Při všech možných nastaveních nesmí jmenovité napětí naprázdno překročit hodnoty:
pracovní podmínky | jmenovité napětí naprázdno |
prostředí se zvýšeným nebezpečím úrazu elektrickým proudem | DC 113 V – špič. AC 68 V – špič. a 48 V - ef. |
prostředí bez zvýšeného nebezpečí úrazu elektrickým proudem | DC 113 V – špič. AC 113 V – špič. a 80 V – ef. |
mechanicky uchycené hořáky se zvýšenou ochranou obsluhy | DC 141 V – špič. AC 141 V špič. a 100 V – ef. |
plazmové řezání | DC 500 V – špič. |
- platí pro zařízení pro průmyslové a profesionální použití.
Elektrické spojení mezi svařovacím zařízením a svařovaným dílem musí být provedeno co možná nejkratší cestou pomocí izolovaného svařovacího zemnícího kabelu (bez použití cizích vodivých částí jako např. kolejnice, potrubí rámy atd.). Zemnící svorky musí být co nejblíže místu svařování. Obvod svařovacího proudu nesmí být záměrně v přímém nebo nepřímém kontaktu se zemním svodem na jakýchkoliv místech jiných než na samotném svařovaném dílu.
Je-li svařovaný díl záměrně uzemněn musí být vodič připojen ke svařovanému dílu na stejném místě jako svařovací zemnící kabel (nebo v bezprostřední blízkosti).
Musí být učiněna opatření, aby se zabránilo elektrickému kontaktu obvodu svařovacího proudu s cizími vodivými částmi v okolí svařování (může dojít k pokusu zapálení oblouku). Tam, kde to není proveditelné, musí být mezi svařovaným dílem a cizími vodivými částmi provedeno pospojování pomocí izolovaných vodičů.
Jsou-li svařované díly na svařovacím stole, svařovací zemnící kabel a vodič pro pospojování mohou být připojeny k tomuto stolu.
- odchylné požadavky pro zdroje svařovacího proudu pro ruční obloukové svařování s omezeným provozem. Předpokládá se provoz laiky.
Dále uvedené odchylné požadavky ( od výše uvedených obecných požadavků dle ČSN EN 60974-1) platí pro zdroje s omezeným provozem ( dříve ČSN EN 50060 + změna A1 nahrazeno ČSN EN 60974-6). Svým svařovacím rozsahem jsou zdroje s omezeným provozem určeny zejména pro laiky. Norma obsahuje bezpečnostní požadavky pro provoz těchto zdrojů z hlediska úrazu elektrickým proudem i z hlediska mechanických požadavků na konstrukci.
Zdroje svařovacího proudu pro ruční svařování elektrickým obloukem, s omezeným provozem s obalenými elektrodami:
(tyto požadavky neplatí pro točivé zdroje, zdroje s dálkovým ovládáním, nebo zdroje s frekvenčním měničem)
Při kusové zkoušce (dle uvážení i prohlídce a revizi) se při zkoušce elektrické pevnosti požaduje doba přiložení zkušebního napětí 10 s.
Napětí na kondensátorech do jedné sekundy po vypnutí musí poklesnout pod hranici 34 V.
U zdrojů třídy ochrany I neživé části zdroje musí být spojeny s připojovací svorkou pro vnější ochranný vodič. Odpor mezi připojovacím prostředkem a každým tělesem nesmí překročit 0,1 Ohmu.
Poznámka: Měření se provádí ze zdroje střídavého proudu 25 A s napětím naprázdno do 12 V
Zdroje svařovacího proudu třídy ochrany II nesmí být vybaveny svorkou pro ochranný vodič.
Kovové kryty kondensátorů musí být izolovány od neživých částí přídavnou izolací.
Použití | Uo [V] |
běžné | DC 113 V – špič. AC 78 V špič. a 55 V – ef. |
v prostorách se zvýšeným nebezpečím úrazu elektrickým proudem |
DC 113 V – špič. AC 68 V špič. a 48 V – ef. |
Kompletní text přednášky (zahrnuje i následný článek) si můžete stáhnout také ve formátu PDF v sekci Ke stažení, podsekci Elektro pod názvem svar_vyroba.pdf