Kontrola a zkoušení svářeček v provozu.

Autor: administrator <admin(at)svarbazar.cz>, Téma: Všeobecné informace, Vydáno dne: 15. 10. 2008

Jaké jsou bezpečnostní požadavky na nově vyráběné svářečky už víme. Ovšem pravidelně kontrolovat a zkoušet je nutné i svářečky v provozu. Jen tak je možné zajistit jejich bezpečný provoz. Víte třeba jak se má měřit napětí naprázdno? Nebo unikající proudy? To se dočtete dále...

Kontrola a zkoušení svařovacích zařízení v provozu.

(ČSN EN 60974-4 platnost od září 2007)

Ing. Karel Lokajíček - Odborný lektor, revizní technik. Solid Team s.r.o. Olomouc

Splněním požadavků této normy se považuje za splněné ustanovení nařízení vlády 378/2001 Sb. V záhlaví normy je zdůrazněna nutnost souběžného použití ČSN EN 60974-1, což je "výrobní" norma svářecích zařízení. Současně je uvedeno, že nejpozději do 1.12.2009 musí být zrušeny všechny národní normy, které jsou v rozporu s citovanými.

Norma představuje první ucelený náhled na řešení problematiky kontrol (revizí) svářecích zařízení. Zabývá se svářecími zařízeními vyrobenými dle ČSN EN 60974-1 (tj. po roce 1995), ale stanovuje i postupy kontrol zařízení vyrobených dle dříve platných norem (ČSN 05 2205).

Jsou zde stanoveny postupy kontrol a zkoušek po opravě a kontrol a zkoušek pravidelných. Je požadováno, aby kontroly prováděly odbornými pracovníky, přičemž za optimální se považuje jsou-li současně obeznámeni se svařováním (není podmínkou).

Všeobecné požadavky:

Poznámka: uvedenou "uvážlivostí" se zejména myslí to, že některé zkoušky mohou vést k poškození zařízení. To platí zejména pro měření izolačních odporů, kdy jsou dané obvody zatěžovány proudem 1 mA ze zdroje 500 V DC. V těchto případech se uvedené měření nahradí měřením unikajícího proudu svařovací a primárního obvodu.

Pořadí a obsah kontrol a zkoušek:
a) pravidelné kontroly

Poznámka: při pravidelných kontrolách se nepožaduje funkční zkouška.

b) Kontroly a zkoušky po opravách
Možný rozsah vizuální kontroly:
1) Hořák / držák elektrod, svorka zpětného svařovacího proudu

2) Napájecí síť

3) Svařovací obvod

4) Kryty

5) Ovládací a indikační prvky

6) Všeobecný stav
Měření napětí naprázdno:

Napětí naprázdno se měří mezi výstupními svařovacími svorkami, přičemž svařovací zdroj je napájen jmenovitým napětím. K měření je nutno použít přípravek dle dále uvedeného zapojení, přičemž vnitřní odpor V-metru má být nejméně 1 MΩ a tolerance požitých součástek má být do 5%. Další požadavky na jednotlivé součástky jsou uvedeny v normě.

Za vyhovující se považuje je-li při měření dosaženo hodnot ≤ hodnotám uvedeným na výkonnostní štítku zařízení.

Poznámka: zejména na starších zařízeních může být štítek nečitelný, nebo na zařízení vůbec není. V tomto případě se můžeme orientačně řídit požadavky výrobní normy.

(kliknutím na obrázek otevřete okno s velkým obrázkem)

Přípravek pro měření napětí naprázdno - schéma.

Příklad konkrétní amatérské realizace takového přípravku je na následujícím obrázku:

(kliknutím na obrázek otevřete okno s velkým obrázkem)

Přípravek pro měření napětí naprázdno - realizace.
Měření izolačního odporu:

Provede se přístrojem 500 V DC, 1 mA a má být dosaženo hodnot minimálně:

napájecí obvod proti svařovacímu obvodu ........... 5,0 MΩ
svařovací obvod proti ochrannému obvodu ......... 2,5 MΩ
napájecí obvod proti ochrannému obvodu ........... 2,5 MΩ

Měření odporu ochranného vodiče:

Měření se provádí u svářecích zařízení třídy ochrany I mezi ochranným kolíkem připojovací vidlice a vodivými přístupnými částmi zařízení. Měřící přístroj musí splňovat požadavky ČSN EN 61557-4, tj. měření provádět proudem min. 200 mA při napětí do 24 V AC (DC).

Max. přípustné hodnoty:
Přívod do 5 m délky ………………………………………… max. 0,3 Ω
Na každých dalších napočatých 7,5 m …………… + 0,1 Ω
Maximálně však ………………………….…………………… 1 Ω

Unikající proudy:

Měření unikajícího proudu se provádí na svařovacím obvodu a na primárním obvodu. Při měření na primárním obvodu lze použít buď metodu měření proudu protékajícího ochranným vodičem, nebo metodu měření rozdílového proudu. Zapojení při měření je uvedeno dále.

Maximální přípustné hodnoty – primární unikající proud:

Zařízení Imax [mA]
připojovaná vidlicí do a včetně 32 A 5
připojovaná vidlicí větší jak 32 A 10
připojená poddajným přívodem, bez zvláštních opatření pro ochranný vodič 10
připojená poddajným přívodem se zesíleným ochranným vodičem 5% jmenovitého vstupního proudu v každé fázi

Maximální přípustné hodnoty – unikající proud svařovacího obvodu:

I max ……………………………………………… 10 mA

Zapojení pro měření unikajícího proudu svařovacího (sekundárního) obvodu:

(kliknutím na obrázek otevřete okno s velkým obrázkem)

Měření sekundárního unikajícího proudu.
Měření primárního unikajícího proudu:

Měření musí být provedeno za podmínek, kdy zařízení je napájeno jmenovitým napájecím napětím, výstupní obvod je ve stavu naprázdno, odrušovací kondenzátory nejsou odpojeny a zařízení není připojeno k ochranné zemi s výjimkou měřících součástí.

V případě, že je použita metoda měření proudu protékaného ochranným vodičem musí být zařízení navíc uloženo odizolovaně od země.

Jak je zřejmé z následujících obrázků, měří se neskutečnosti napětí a unikající proud se vypočte ze vztahu:

I = U2/RS , kde RS = 1500 Ω

Zapojení pro měření primárního unikajícího proudu:

(kliknutím na obrázek otevřete okno s velkým obrázkem)

Měření primárního unikajícího proudu.

Zapojení pro měření proudu protékajícího ochranným vodičem. POZOR! Při zkoušce je vyřazen ochranný vodič!

(kliknutím na obrázek otevřete okno s velkým obrázkem)

Měření proudu protékajícího ochranným vodičem.

Zapojení pro měření rozdílového proudu:

(kliknutím na obrázek otevřete okno s velkým obrázkem)

Měření rozdílového proudu.
Funkční zkoušky:

(provádí se při kontrolách po opravě)

Protokol o zkoušce:

Protokol musí obsahovat:

Možný vzor protokolu o zkouškách je uveden v příloze normy. Je zajímavé, že je uváděn jako vzor protokolu po opravách a ne jako obecný vzor i pro kontroly pravidelné.

Poznámka: protokol musí obsahovat všechny zkoušky, pokud některá nebyla provedena musí to být označeno. Po zkoušce musí být zařízení označeno štítkem s označením data zkoušky.

Kontroly a zkoušky zařízení která nebyla vyrobena dle ČSN EN 60974-1:

V principu jde převážně o starší zařízení vyrobená před rokem 1995. Tato zařízení nemusí splňovat požadavky výše uvedené normy.

V tomto případě je do protokolu nutné uvést i následující údaje:

Poznámka: majitelem resp. uživatelem svářecího zařízení může být ( a zpravidla je ) osoba bez elektrotechnické kvalifikace. Proto musí být výše uváděné údaje formulovány v protokolu tak, aby se uživatel mohl kvalifikovaně rozhodnout zda může zařízení používat (případně s jakými omezeními), nebo zda jej musí upravit, nebo zda jej musí vyřadit.

Článek v PDF

Celý článek si můžete stáhnout také ve formátu PDF v sekci Ke stažení, podsekci Elektro pod názvem svar_kontrola.pdf


www.solidteam.cz