U moderních profi svářeček
MIG/MAG jsou připojení svařovacích hořáků realizována prostřednictvím tzv.
centrálního konektoru, pro který se vžil název
eurokoncovka. Je to velmi praktické, protože stačí povolit jednu přesuvnou matici a kompletní hořák můžete odpojit za účelem výměny, opravy či běžné údržby. Pokud vaše svářečka
"eurovku" nemá a rádi byste si užili jejích výhod, není nic jednoduššího, než ji
dodatečně namontovat. Jak na to se dozvíte v tomto článku.
Centrální konektor, neboli eurokoncovka
Centrální konektor pro připojení hořáku k MIG/MAG svářečce řeší v rámci jediného připojovacího mechanismu několik různých technologických spojení. Nejde jen o to připojit k céóčku nějaký chobot. Je nutné zajistit spolehlivé spojení hořák - svářečka v následujících bodech:
Svařovací proud - konektor musí dokonale převádět svařovací proud ze svářečky do hořáku.
Ochranný plyn - přípoj ochranného plynu musí být dokonale těsný, aby nedocházelo ke zbytečným únikům a ztrátám.
Kontakty spínače - MIG/MAG svářečku je nutné nějak spouštět. Proto jsou hořáky vybaveny spínačem, jehož kontakty jsou vyvedeny na centrální koncovku.
Přídavný drát - konektor řeší také správné připojení pro vedení svařovacího drátu. Napojení vedení musí být dokonale souosé. Protože drát musí být veden po celé délce, je nutné zajistit kvalitní přechod mezi vodící trubičkou v eurokoncovce a bovdenem v hořáku.
Pochopitelně se mohou vyskytnout i požadavky na další přípojná místa (například připojení vody u vodou chlazených hořáků, nebo připojení dalších ovládacích prvků či zobrazovačů u digitálních strojů), ale jelikož nejsou tak časté, připojují se zpravidla zvlášť nebo se pro ně konstruují speciální konektory. Klasický centrální (euro) konektor (hořáku i protikus svářečky), který řeší základní připojení si můžete prohlédnout na následujících obrázcích:
Eurokonektor hořáku a popis přípojných míst.
Detail eurokonektoru na svářečce (zde dodatečně montovaný).
Před vynálezem centrálního konektoru bylo nutné všechny výše uvedená připojení realizovat zvlášť. Hořák tak byl ukončen zvláštním připojením silového kabelu (třeba i pouhým okem), hadičkou plynu, dvoulinkou s nějakým konektorem na připojení spínače a dále nějakým přípojem vedení svařovacího drátu. Později se připojení silového kabelu a vedení drátu sjednotilo (např. známá ZEZ koncovka svářeček WLSP 315), ale plyn a spínač se stále připojoval zvlášť. Pokud byly na čelním panelu svářečky příslušné protikusy, nebyl s výměnou hořáku zas takový problém. Horší to bylo v případech, kdy bylo vše připojeno napevno uvnitř svářečky. V tom případě se výměna stala velmi nepohodlnou a díky tomu se o hořák ani nikdo moc nestaral. Ovšem s hořáky napevno se setkáváme i u současných nových strojů. Důvod? Cena. Co jiného... V některých případech je ale dodatečná montáž "eurovky" velmi jednoduchá. Ukážeme si jak na to.
Pro jaké svářečky je přestavba vhodná?
Pro montáž eurokoncovky jsou vhodné především svářečky, které eurokoncovku z výroby nemají 
Čekali jste snad něco jiného? Ale vážně. Montáž eurovky se vyplatí u dražších svářeček větších výkonů (200 - 400A). Tyto svářečky jsou totiž vybaveny robustními podavači, které montáž eurokoncovky bez problému snesou. Jedná se zejména o starší tuzemské svářečky s připojením ZEZ (WLSP, WMP, stroje z MEZ Brumov, svářečky nových firem z počátku 90. let, apod).
Rozhodně se montáž eurovky nevyplatí u hobby baubau céóček s plastovými minipodavači. Kromě obtížné montáže těžkého mosazného konektoru na subtilní plastový podavač, je tu ještě jeden problém. Tyto stroje mají napevno připojený hořák délky 2, vyjímečně i 2,5 metru. Nejkratší standardní hořák s eurokonektorem však bývá 3 metrový. A tři metry jsou už nad síly hračkového motorku plastového podavače baubau stroje. Pokud se ale nechcete nechat jen tak odradit, koukněte na konec tohoto článku.
Ovšem pak je tu skupina svářeček, kde se montáž eurovky nejen vyplatí, ale je také velmi snadná. Jedná se o svářečky, které se vyrábějí ve verzi s eurokoncovkou i v cenově odlehčené verzi bez ní, s napevno připojeným hořákem. Odlehčené verze jsou na eurovku zpravidla plně připravené a někdy stačí prostě jen sundat pevně připojený hořák a eurovku přišroubovat do připravených otvorů. Jinde je sice nutné pro konektor připravit příslušné otvory v čelním panelu, ale není to nijak dramatické. Díky standartizovaným podavačům, které jsou shodné u obou verzí, je dodatečná montáž i zde jednoduchá.
Profi MIG/MAG svářečky s pevným hořákem.
Do této skupiny patří zejména svářečky české a slovenské výroby, jako jsou: AWECO (dříve Bekop) 190 Prima, Formica ForMIG 169 a dále celá řada strojů ETP Compact Minicomp, Autocomp či Midicomp. Typické zástupce si můžete prohlédnout na předchozím obrázku. V dalším textu bude popis dodatečné vestavby eurokonektoru do svářečky ETP Midicomp 163.
Dodatečná montáž eurokoncovky do Midicomp 163
Nejprve si ukažme původní pevné připojení hořáku. Ilustrativní obrázky napevno připojeného hořáku jsou ale foceny na podobném typu Autocomp 141, neboť původní provedení přestavěné 163-ky nemáme k dispozici.
Detail pevně připojeného hořáku (svářečka AutoCOMP 141)
Autocomp 141 i Midicomp 163 mají robustní celokovový podavač, který se montuje i do vyšších typů s eurokoncovkou v sérii. Přestavba tak bude snadná.
Profi podavač s pevně připojeným hořákem (AutoCOMP 141).
Hořák byl původně do podavače mechanicky upevněn pomocí mosazného dílu, který vidíte níže. Koaxiální kabel hořáku je na konci opatřen závitem a je do tohoto dílu zašroubovaný. Pokud byste chtěli přestavět i hořák, stačí koupit kompletní eurokonektor na hořák a našroubovat jej na kabel, ale tato úprava není předmětem tohoto článku (je však velmi jednoduchá). Předpokládá se použití nového hořáku k upravené svářečce.
Původní koncovka pevně připojeného hořáku.
Vraťme se ke konektoru pro svářečku. Nejprve si vše musíte pořídit. Jak vypadá rozebraný eurokonektor do svářečky vidíte níže. Většinou se tyto díly prodávají zvlášť.
Rozebraný eurokonektor a jeho díly
Kompletní konektor sestává z těchto dílů:
1) plastový kryt centrálního (euro) konektoru
2) těleso konektoru
3) připojovací (upevňovací) trubka
4) třmen pro připojení kabelu (proudu)
5) mosazné podložky pod kabelové oko
6) matice
7) trubička pro vedení drátu
A takto to vypadé sestavené:
Sestavený eurokonektor pro MIG/MAG hořák
Sestavený konektor se pomocí připojovací trubky (3) se závitem upevní na těleso podavače. Přívod svařovacího proudu lze provést více způsoby. Buď je proud již přiveden na kovové těleso podavače a pak již nemusíme nic řešit. Jen si musíme pohlídat dokonalé elektrické spojení tělesa podavače a eurokoncovky (zejména čisté styčné plochy). Toto je i náš případ.
Nebo je možné přívodní kabel opatřit okem, které dáme přímo na připojovací trubku pod matici (6), nebo kabel s okem připojíme pomocí třmenu (4). V předešlých případech třmen (4) nepotřebujete.
Připojení vedení drátu je dáno samotnou mechanickou konstrukcí tělesa konektoru. Pokud montujete eurovku do podavače, který se dává i do svářeček s eurovkou v sériové výbavě, nemůžete nic zkazit. U jiných typů je nutné si pohlídat aby vstup drátu do tělesa koncovky navazoval na dráhu drátu mezi kladkami.
Pro připojení plynu je na zadní straně eurokoncovky hadicový nástavec a vzadu jsou také vyvedeny kablíky od dutinek kontaktů spínače hořáku. Připojení původní hadičky ze svářečky je tedy snadné. Napojení kablíků na původní kablíky ze svářečky lze nejjednodušeji vyřešit třeba tzv. čokoládou. Elegantnější je pochopitelně sletování a překrytí spoje smršťovací bužírkou.
Detail připojky plynu a kablíků od spínače.
Svářečka Midicomp 163 sice používá podavač shodný se svářečkami vybavenými eurokoncovkou, ale přímo verze Midicomp 163 s eurokoncovkou neexistuje. Podavač je u Midicompu 163 posunutý hodně dozadu a díky tomu nešla eurokoncovka namontovat bez úprav. Připojovací trubka (3) je totiž krátká. Řešením je spojení dvou stejných připojovacích trubek (ještě, že se prodávají samostatně). Aby byl spoj mechanicky odolný, je spojení trubek uděláno na závit a celý spoj je ještě zapájený (plamenem mosaznou pájkou). Jednu trubku bylo nutné zkrátit v její silnější části. Do trubky byl v místě řezu podélně vyvrtán větší otvor a vyříznut závit shodný s krátkým závitem neupravené trubky. Obě trubky tak lze snadno sešroubovat. Předtím byly ještě zkoseny hrany pro následné zapájení:
Prodloužená trubka eurokoncovky.
Celkovou délku nastavené trubky je nutné stanovit tak, aby vnější plastový kryt (1) eurokonektoru nebránil dotažení přesuvné matice hořáku. Zpravidla by mosazné těleso (2) konektoru mělo být zároveň s krytem (1), nebo (ještě lépe) pár milimetrů odsazeno dovnitř. To je nutné předem vyzkoušet a správnou délku stanovit. Přesné doladění umožňuje douhý závit na trubce (3). Její ideální polohu lze zafixovat maticemi (6).
Pochopitelně ještě před montáží je nutné čelní panel opatřit otvorem pro těleso (2) eurokonektoru. Otvor musí být dostatečně velký, aby nemohlo dojít k dotyku tělesa s krytem svářečky. Nezapomeňte, že na těleso je přímo přiveden svařovací proud, který musíte od plechové karoserie svářečky dokonale izolovat!
Ovšem s velikostí otvoru to zase nesmíte přehnat, jinak nebudete mít kam vyvrtat otvory pro šrouby upevňující kryt (1) eurovky. Zde jsou právě ve výhodě stroje s plnou přípravou na eurovku (třeba AWECO 190 Prima). Tady už všechny otvory jsou a nic se vrtat, pilovat či jinak upravovat nemusí.
Na závěr na čelní panel přišroubujete kryt (1) a úprava je hotová:
Dodatečně namontovaný eurokonektor v MidiCOMP 163
Vlastně ještě ne. Na úplný závěr je nutné zakrátit vodící trubičku drátu (7). Trubičku trochu povytáhněte ven z eurovky a poté připojte a dotáhněte hořák. Hořák zatlačí na trubičku a ta se posune směrem dovnitř ke kladkám. Zde si označte místo pro zkrácení tak, aby trubička začínala těsně za styčnou plochou kladek. Trubička nesmí bránit vzájemnému dosednutí kladek a zároveň nesmí zbytečně ponechávat drát volně bez vedení. Proto po zkrácení konec trubičky zbrousíme do špičky, abychom se s ní dostali co nejvíce mezi kladky. Pochopitelně v místě řezu ji zbavíme veškerých otřepů a všechny hrany pěkně zakulatíme. Naštěstí je trubička dostatečně dlouhá, takže když se první pokus nepovede, zbyde dost na druhý pokus. V našem případě dokonce stačila i na prodlouženou upevňovací trubku.
Upravený AutoCOMP 163 s eurokonektorem.
Teď už se při výměně či údržbě (opravě) hořáku nemusíte na nekonečné minuty ohýbat až na zem a pracně zápasit s pevně připojeným hořákem. Stačí povolit velkou přesuvnou matku a hořák snadno odpojíte. A případnou opravu pohodlně uděláte na ponku.
Výše uvedený popis není přesným návodem. Ani by to nemělo smysl. Svářeček, které lze upravit existuje spousta a u každé se může postupovat malinko jinak. Ovšem základy jsou z výše uvedeného popisu jasné a každý zručný člověk si jistě poradí.
A co levné baubau svářečky?
Na začátku článku jsme uvedli, že dodatečná vestavba eurokoncovky není vhodná pro levné svářečky s celoplastovým podavačem tohoto typu:
Plastový podavač levných svářeček,
nevhodný pro montáž eukokoncovky.
Že to není úplně pravda se můžete přesvědčit na následujícím obrázku. Ale zde se již jedná o složitější úpravu, neboť tento typ podavače s eurokoncovkou prostě nepočítá. Je nutné vyřešit spolehlivé upevnění eurokoncovky, protože spoléhat se na upevnění v plastovém tělíčku podavače nelze. Při trochu nešetrnějším dotahování hořáku v koncovce by se plast snadno vylomil. Dále je nutné brát ohled na použitý motor a jeho výkon. Na čtyřmetrové hořáky rovnou zapomeňte a i s třímetrovým zacházejte opatrně a vyvarujte se ostrých oblouků a smyček. Také je nutné ho pravidelně čistit, protože slabému podavači stačí i lehké přicpání bovdenu a už je problém.
Plastový podavač levných svářeček,
s namontovanou eurokoncovkou :-)
Dodatečná montáž eurokoncovky do MIG/MAG.
