Vizuální kontrola svarů se v současné době stává stále populárnější nedestruktivní kontrolou svarových spojů. Kromě toho, že při správném provedení má opravdu velmi vypovídající charakter o kvalitě svarového spoje, je také velmi levná (oproti rentgenu či ultrazvuku). Ovšem nemůže ji provádět jen tak někdo, že se jako koukne… O tom co přesně vizuální kontrola znamená a kdo a za jakých podmínek ji může provádět, se dočtete v tomto článku.
Jak posoudit kvalitu svarového spoje?
Zajímá-li nás kvalita provedeného sváru, máme celou řadu možností jak ji zjistit. Musíme se ale zpravidla rozhodnout, jestli použijeme metodu destrukční nebo nedestrukční.
Destrukční metody (rozlomení, roztržení, makrovýbrusy, apod) jsou vhodné při velkých sériích výrobků, protože je možné statisticky, z určitého množství destrukční kontrolou zničených dílů, určit průběžnou jakost výroby a postupným snižováním kontrol vlastně výrobu zlevnit.
Nedestrukční metody (rentgen, ultrazvuk, vířivé proudy, magnetická metoda, šumivé proudy a řada dalších) jsou nákladné na pořízení přístrojů, na soustavné školení obsluhy, na provoz, servis a kalibraci těchto zařízení. Existuje však jedna metoda na zjišťování jakosti svárů, která je finančně nenáročná a ve svém důsledku pro výrobní firmu (která vždy zodpovídá za vyrobené svařence) velmi žádoucí. Tato metoda se jmenuje Vizuální kontrola svarů.
Vizuální kontrola svarů.
Vizuální kontrola svárů je obecně popsána v normě ČSN EN 970. Vyhodnocení vad a stupně jejich přípustnosti či nepřípustnosti se provádí podle ČSN EN ISO 5817 (ocel, nikl, titan), ČSN EN 30042 (hliník a jeho slitiny) a dalších norem třeba pro odlitky a jiné. Tyto normy poměrně podrobně stanoví jak se má taková kontrola provádět, aby měla odpovídající vypovídací hodnotu. Katalog přípustných a nepřípustných vad obsažený v normě ČSN EN ISO 6520-1 je skutečně obsáhlý a usnadňuje správné vyhodnocování.
Upozornění: Pro doplnění a oživení textu jsme pro vás připravili ke stažení prezentaci o vizuální kontrole svarů. Podrobnosti k prezentaci naleznete na konci tohoto článku.
Papírové pravítko - pomůcka pro vyhodnocování vad podle
normy ČSN EN ISO 5817.
Vizuální kontrola vychází z předpokladu, že i vnitřní vady svarů se nakonec projeví nějakým způsobem na jeho povrchu. Třeba propadlý kořen má jen velmi málo příčin. Je to nesprávné otupení v úkosu, nesprávná kořenová spára, přehřátí svarového kovu. Vizuální kontrolu si může a musí dělat průběžně i svářeč. Na povrchu sváru se totiž vyskytuje celá řada vad. Nesprávně položený svár, nepravidelnosti v šířce svarové housenky, nepravidelnosti výšky či kresby housenky, řádky pórů na okrajích svárů, roztroušené póry po povrchu svárů, zbytky strusky nebo sklíčka na povrchu, vruby a zápaly po okrajích svárů, špatně vyplněné koncové krátery svárů, stopy po zapalování oblouku na svařovaných materiálech, podélné a příčné trhliny, rozstřik, nesprávný úhel přechodu mezi svárem a základním materiálem. To všechno pracovník vidí při dostatečném, normou stanoveném osvětlení. Hlavními pracovními nástroji při vizuální kontrole svárů jsou dobré osvětlení, oči a mozek. Proto musí být zraková ostrost pracovníka provádějícího vizuálku každoročně přezkoušena očním lékařem.
Zjištění nepravidelností resp. vad výrobku, se provádí buď posouzením pouhým zrakem bez pomůcek, případně s jednoduchými pomůckami (lupy, etalony povrchu, měrky svarů, apod.), nebo pomocí technických zařízení – přístrojů (endoskopy, foto nebo video kamery apod.). V obou případech však musí být kontrolovaný povrch dostatečně osvětlen denním, nebo většinou umělým světlem. Kontrolované předměty, součásti, nádoby nebo jejich části musí být osvětleny, pokud je to nutné, pomocným světlem dosahující minimálně 160 luxů při obecné vizuální kontrole a minimálně 500 luxů při místní vizuální kontrole.
Při přímé variantě kontroly vidíme na svar přímo a můžeme samozřejmě používat brýle, lupu, nějaká měřítka, šablonky, zrcátka, endoskopy a pod. Příklady nejpoužívanějších měrek jsou na následujících obrázcích.
Jednoduchá měrka na koutové i tupé svary.
Digitální posuvné měřítko na koutové svary.
Při nepřímé kontrole nevidíme svar přímo, ale prostřednictvím nějaké techniky. Třeba televizní kamera poslaná do potrubí zprostředkuje obraz kořene sváru i z velmi nepřístupných míst. Obdobně poslouží i dobře provedená fotografie.
Výsledky vizuální kontroly lze doplnit destrukčními zkouškami. Významnou část vizuální zkoušky svárů také tvoří posouzení makrostruktury svárů. Zároveň se posoudí rozměry makroskopicky zkoumaných svárů. U koutových svárů jsou to rozměr „a“, provaření kořene, hloubka závaru, správná délka ramen svárů, úhel přechodu svarového kovu a základního materiálu. Současně se posuzují případné vnitřní vady.
Z uvedeného vyplývá, že i vzhled sváru je velmi důležitý, protože dobře provedený svár vypadá mnohem důvěryhodněji a může i rozhodnout o osudu příští zakázky.
Kdo může provádět vizuální kontrolu?
Velký význam pro provádění vizuální kontroly svárů má zkušenost pracovníka. Tato zkušenost nemusí být získávána složitě letitou praxí, ale je pracovníkovi předána při proškolení. Principem vizuální kontroly je totiž aktivní vyhledávání povrchových vad svárů. Dáme-li i málo zkušenému pracovníkovi k dispozici vzorový kus, na kterém se vyskytují právě ty hledané vady, máme prakticky ihned k dispozici zkušeného kontrolora. Ovšem aby byla vizuální kontrola opravdu plnohodnotnou nedestruktivní kontrolou, může ji provádět pouze držitel příslušného certifikátu.
Pracovník, který chce vykonávat vizuální kontrolu musí nejprve projít příslušným školením, které je obvykle zakončeno zkouškou s následným vystavením certifikátu. Tento certifikát pak pracovníka opravňuje k provádění a vyhodnocování vizuální kontroly jako plnohodnotné nedestruktivní metody vyhodnocování kvality svarových spojů. Průběh školení, podmínky a postup k získání certifikátu je popsán v normě ČSN EN 473. Tato norma popisuje postup a průběh kvalifikace (prokázání školení, odborných znalostí a praxe), která vede k certifikaci (potvrzení kvalifikace). Výsledkem je certifikát – dokument vydaný podle pravidel certifikačního systému. Certifikát prokazuje, že lze přiměřeně spoléhat, že jmenovaná osoba je způsobilá k vykonávání činnosti v NDT vyznačené v certifikátu.
Vedle této evropské normy je v ČR uznáván systém vzdělávání a certifikace podle standardu Certifikační společnosti v NDT pro specifické činnosti v NDT označený jako Std-201/E/APC. Tento standard zahrnuje mimo jiné také obor „vizuální kontrola povrchu – především svarů“.
Kromě platného certifikátu podle ČSN EN 473 nebo Std-201/E/APC musí pracovník ještě každoročně absolvovat prohlídku u očního lékaře.
Výsledky vizuální kontroly (VTP) se pak zapisují do protokolů, jejichž vzory naleznete v sekci Ke stažení.
Stáhněte si prezentaci !
K doplnění textu jsme pro vás připravili prezentaci o vizuální kontrole svarů.
Prezentaci naleznete pod názvem vizualka.ppt v sekci ke stažení, video, prezentace. Prezentace je ve formátu PPT pro Microsoft Power Point, ale spustíte ji i v programu Impress z populárního kancelářského balíku Open Office. Pokud nemáte ani jedno ani druhé, stáhněte si bezplatný prohlížeč prezentací Power Point Viewer. Naleznete jej pod názvem ppviewer.exe v sekci ke stažení, software.
Ing. Jiří Tichý, EWE
Vizuální kontrola svarů.
