Vyrobte (svařte) si železné kolečko!

V dnešním praktickém tipu přinášíme návod, kterak si svépomocí vyrobit železné kolečko. K čemu takové kolečko může být dobré? Nu třeba k cirkulárce, míchačce a další malé mechanizaci. Sice dnes můžete zajít do baubaumarketu a nechat se hýčkat nabídkou koleček všech možných typů, ale vlastní svařené kolečko, to je něco jiného. Tak do toho

Zhotovení železného kolečka pomocí plamene acetyleno-kyslíkového

Železná kolečka, která bývají součástí různých pojízdných hospodářských strojů, strojních pluhů, pojízdných motorů a různých vozíků, používaných v průmyslu i obchodu pro dopravu velmi těžkých nákladů, dají se poměrně nejjednodušeji a nejlevněji zhotoviti autogenním svářením. Je-li takto zhotovovaným kolečkem nahražováno litinové kolečko, znamená taková výroba současně úsporu na materiálu, což obzvláště v dnešní době nutno zdůrazniti, nehledě na další výhodu, houževnatost železného kolečka oproti křehkosti litinového.

Účelem tohoto článku jest jednak upozorniti na možnost výroby tímto způsobem, jednak podrobně popsati správný pracovní postup při zhotovování. Základní části kolečka: náboj, ramena a věnec jsou zhotoveny z páskového a kulatého železa. Vlastní práce spočívá v přípravě jednotlivých částí a konečně v jejich svaření v jediný celek.

Příprava: ke zhotovení náboje kolečka bylo použito kulatého železa délky 90 mm a průměru 60 mm. Do tohoto železa byl vyvrtán otvor světlosti 30 mm. Jako ramen se použilo kulatého železa průměru 12 mm, z něhož bylo ustřiženo 6 kusů o délce 120 mm. Věnec kolečka zhotoven z 1 metru páskového železa rozměrů 20x7 mm ohřátím v ohni a ohnutím do kruhu. Není-li možnost ohřátí v ohni, dá se jako výpomocného prostředku použíti též svářecího hořáku. Konce ohnutého páskového železa byly zkoseny pod úhlem 30°. Všech šest kusů kulatého železa pro ramena musí býti na obou koncích a po obou stranách zkoseno pod úhlem 45° tak, aby vznikl tupý kořen.

Postup svařování: Nejprve byl svařen připravený věnec V-svarem za použití svářecího hořáku velikosti 6–9 mm, a to neutrálně nařízeným plamenem. Připravená ramena a svařený věnec kolečka jest viděti na obr. 1. Pak byla přistehována ramena k náboji v pořadí udaném čísly v obr. 2:

Po nastehování nasazen náboj na osu koleček a nastehovaná ramena vyrovnána tak, aby všechna ležela v rovině kolmé k ose. Po vyrovnání přivařena ramena k náboji X-svarem za použití svářecího hořáku téže velikosti jako při sváření věnce, a to ve stejném pořadí jako při stehování. Příprava X- svaru jest patrna z obr. 3:

Na obr. 4. jest viděti náboj po přivaření ramen. Nyní zbývá ještě přistehovati a přivařiti svařený věnec k ramenům. Způsob, jak jest rameno připraveno, ukazuje obr. 5:

Přivaření věnce k ramenům děje se v pořadí naznačeném v obr. 6. Svařením zhotovené kolečko je patrné z obr. 7., kde jsou velice dobře viděti jednotlivé svary. Obě zhotovená kolečka, nasazená na hřídeli, jsou na obr. 8:

Přibližná kalkulace provedené práce: Přípravná práce trvala 2 hodiny, vlastní sváření také 2 hodiny. Spotřebováno 0.75 m3 acetylenu, 0.85 m3 kyslíku a 1/2 kg přídavného železného drátu Ø 3 mm. Ke zhotovení kolečka bylo zapotřebí 1.1 kg páskového železa 20 x 7 mm, 0.7 kg kulatého železa o průměru 12 mm a 2.2 kg kulatého železa Ø 60 mm.

Se zhotovením železného kolečka byly tedy spojeny následující výdaje:

Mzda a režie přípravných prací	K 12,-
Mzda a režie sváření	K 20,-
0,75 m3 acetylenu	K 18,-
0,85 m3 kyslíku	K 8,50
½ kg přídavného železného drátu	K 3,-
1,1 kg páskového železa 20x7 mm	K 2,-
0,7 kg kulatého železa Ø 12 mm	K 1,30
2,2 kg kulatého železa Ø 60 mm	K 4,-
---------------------------------------
Celkem	K 68,80

Z uvedené kalkulace vysvítá, že podobné práce jsou s ohledem na úsporu materiálu i na požadavky na ně kladené hospodářsky únosné. Je na konstruktérech, mistrech i svařečích, aby dovedli vždy výhod autogenního sváření co nejvíce využíti nejen k prospěchu vlastnímu, ale i celkového hospodářství.

Text: Ing. C. Kříž
Vyšlo v časopise Autogenní sváření č. 7, září 1941.

Poznámka: Tak a je hotovo! Máte své vlastní železné kolečko. A jestli se vám na tom návodu přeci jen něco nepozdávalo, zde je vysvětlení:

Na následujících obrázcích si můžete prohlédnout naskenovanou obálku výše zmíněného časopisu Autogenní sváření z roku 1941. Celý časopis si můžete stáhnou v sekci Ke stažení, podsekci Knihy, manuály pod názvem autogenni_svareni_1941.pdf Mimochodem, je tam i článek o svařování plastů...

Jako bonus přikládáme dva naskenované archivní certifikáty svářečů z této doby. Prvním je německý certifikát elektrosvářeče, vydaný v Berlíně v roce 1942. Druhým je český certifikát svářeče plamenem, vydaný v Praze v roce 1946:

(kliknutím na obrázek otevřete okno s velkým obrázkem)

Obálka časopisu Autogenní sváření (1941)	Německý certifikát elektrosvářeče (1942)
Český certifikát autogenního svářeče (1946) strana 1	Český certifikát autogenního svářeče (1946) strana 2

Upozornění: naskenované stránky ve skutečné velikosti mají datovou velikost 300 - 400 kB. Jejich zobrazení tedy může na pomalém připojení chvilku trvat. Ale stojí to za to.