Dále popisovanou úpravu lze realizovat pouze na velmi omezeném počtu typů svářeček. Jedná se o levné MIG/MAG stroje pro hobby použití s horizontálně umístěnou (na ležato) cívkou typu D200. Příkladem těchto svářeček jsou výrobky Slovinské firmy Varstroj vyráběné pod názvy Varmig či S-MIG:
Svářeček s tímto uspořádáním je ale více a vyrábí je celá řada firem. Společným znakem bývá použití jednoduchého uchycení cívky s drátem na primitivním nebržděném držáku:
I z fotografie je patrný malý lem ("rantl") vespod držáku, na kterém sedí cívka s drátem. Velmi malá styčná plocha mezi cívkou a držákem (viz obrázek 1 níže) způsobuje problémy při podávání. Jednak mívá cívka v těchto držácích značnou vůli a při odtáčení se různě "bimbá" a druhak je cívka téměř nebržděná, což způsobuje nadměrné odvíjení drátu při ukončení svařování vlivem setrvačnosti cívky. Je-li cívka roztočená (a při svařování drátem 0,6 i 0,8 mm většími proudy se točí opravdu rychle), není schopná se při zastavení motoru podavače také včas zastavit a do prostoru podavače se tak odvine velké množství drátu. Zvláště je-li cívka plná drátu (těžká) je její setrvačnost značná.
Po opětovném zahájení svařování (podávání drátu) se pak nejprve podává drát odvinutý z cívky. Cívka tedy stojí a podávání jde zlehka. Jenže pak přijde náraz. Roztočený podavač není schopen plynule roztočit stojící cívku a drát proklouzne. Výsledkem je pór ve svaru. Je tedy nutné zajistit, aby se cívka roztáčela spolu s podavačem již na počátku svařování. A toho se docílí tím, že cívce nedovolíme odvíjet drát po ukončení svařování a zastavíme ji včas. Zkrátka potřebujeme brzdu, tak jako se to používá u profisvářeček.
V případě cívky na ležato je její brždění jednoduché. Stačí využít zemské gravitace a třecích sil a cívku podložit vhodnou třecí podložkou (viz obrázek 2 níže). Zároveň tím odstraníme to nepříjemné "bimbání" do stran, které plynulosti podávání také nesvědčí.
Podložku je možné vyrobit z toho co dům dá. Jediným požadavkem je to, aby podložka byla silnější než výška lemu na držáku cívky. U zobrazené svářečky měl lem výšku 4,8 mm a vyhovuje podložka tlouštky 5 mm. Ideální pro výrobu podložky je filc požadované tloušťky. Lze ale použít opravdu skoro cokoliv. V nouzi postačí i kartonová lepenka. Pro dosažení požadované tloušťky je možné položit na sebe více vrstev. Podložka na obrázku je například vyrobena ze sololitu a polepena linoleem (pro snížení třecího odporu a zvýšení tloušťky.
Vnitřní průměr mezikruží by měl být nepatrně větší než průměr lemu držáku cívky. Vyobrazená podložka má vnitřní průměr 62 mm. Vnější průměr odpovídá průměru cívky - tedy 200 mm, ale může se zmenšit, viz dále. Podložka musí volně sedět přímo na podlaze prostoru cívky a cívka zase musí sedět na podložce.
S brzdícím efektem to ale nesmíme přehnat. Příliš přibržďovaná cívka zatěžuje podavač, a to může vést k prokluzování drátu, nebo poklesu či kolísání podávací rychlosti. Pokud vám cívka brzdí moc, zmenšete vnější průměr podložky. Zmenší se tak styčná plocha a tedy i tření. Cívka nebude tolik bržděná. Ideální velikost kotouče závisí hlavně na použitém materiálu a je nutné ji nalézt experimentálně.
Se správně "vyladěnou" podložkou se podávání drátu u svářeček tohoto typu opravdu znatelně zlepší.