Při bodovém MIG/MAG svařování, které bychom správně měli nazývat průvarovým svařováním, nevytváříme svarovou housenku, ale tzv. průvar - bod. Metoda se používá pro přeplátovaný spoj tenkých plechů, nebo pro přivaření tenkého plechu k nějakému silnějšímu materiálu (držáku). Jak bylo zmíněno výše, je to ideální pro autokarosařinu.
Prakticky to vypadá tak, že konec hořáku podržíme v nějaké optimální vzdálenosti kolmo nad materiálem a stiskneme tlačítko hořáku na nějakou krátkou dobu. Dojde k průvaru obou přeplátovaných materiálů. Na rozdíl od proláklého (vlivem tlaku elektrod) bodového svaru provedeného odporovou bodovkou je průvar vytvořený MIG/MAG svářečkou převýšený z obou stran u musí se zabrušovat.
Vlastní parametry svařování (napětí, proud, posuv) si snadno můžeme nastavit na kousku jiného materiálu, kde uděláme několik housenek. Problémem je ale nastavení správné výšky hořáku nad materiálem a také doba spuštění svářečky (jak dlouho držet spínač hořáku). Tedy problém to je hlavně v případě, že těch bodů pouřebujete udělat desítky či stovky a nemáte na to celý den. Pak to vypadá tak, že: tu materiál propálíte, tu naopak neprovaříte, tady jste pořebovali decentní bod a je tam obrovskej, apod. Je to o nervy.
Problém s nastavováním stále stejné optimální výšky vám vyřeší bodovací hubice. Je to úplně normální hubice pro MIG/MAG hořák, jen má na koncích takové výstupky, o které se můžete opřít. Tyto výstupky zajistí stále stejnou výšku hořáku nad materiálem a tedy z poloviny zajistí, že všechny body budou identické. Na následujícím obrázku je bodovací hubice pro hořák MIG 15, který je v autoopravárenství asi nejpoužívanější.
Bodovací hubice seženete i pro jiné hořáky. Na následujícím obrázku je hubice určená pro hořáky typu RD/RS (hubice na závit), zde konkrétně pro RD14. Zajímavostí jsou výstupky, které nejsou její pevnou součástí, ale jsou upevněny pomocí stahovacího pásku na šroubek. Tím je také možné seřizovat výšku, což u předešlé hubice možné není.
Použití> bodovací hubice ale vyřeší jen část problému. Zbývá vyřešit stále stejnou dobu spuštění svářečky. K tomu se ideálně hodí časovače, které obsahuje většina profi svářeček, a které nikdo nepoužívá, protože neví na co. Prostě si jen nastavíte dobu trvání svařovacího pulsu a pak stačí jen stisknout a držet spínač na hořáku. Po uplynutí nastavené doby se svářečka sama vypne. Teprve potom můžete spínač uvolnit, přesunout se na další bod a opět sepnout spínač. Jestli si natrénujete i pravidelné přesuny od bodu k bodu, můžete zapnout a nastavit i tzv. mezeru. Pak se nemusíte starat vůbec o nic. Jen držíte tlačítko hořáku a přesouváte se s ním. Vše ostatní řídí elektronika:
V případě, že vaše svářečka časovač nemá, nebo jej prostě nechcete používat, doporučujeme provést úpravu popsanou v článku Úprava MIG/MAG svářečky pro svařování sítí. Jde o to že v režimu bodování můžete nechat stykač či relé svářečky trvale zapnuté a ovládat jen posuv. Výrazně tak zvýšíte životnost stykače (relé).
Jak jsme uvedli v úvodu článku, bodovací hubice je nepříliš známá a mezi svářeči málo rozšířená, přestože se vyrábí již mnoho let. Tímto článkem jsme chtěli na její existenci upozornit, neboť může přispět k efektivitě práce při svařování tenkých plechů a hlavně při opravách automobilových karoserií. Pochopitelně to jde i bez ní, ale bodovací hubice vám pomůže zajistit, že všechny body si budou podobné jako vejce vejci aniž byste museli pořád myslet na dodržení stálé výšky hořáku nad materiálem. A když se naučíte používat i časovač na svářečce, nebudete u toho muset myslet skoro vůbec a přesto to pojede jak na drátkách