Důkazem může být tato letitá GAMA 145, ještě v původním (hranatém) provedení. Tato svářečka je již několik let v každodenním provozu. Přestože s ní není zacházeno v rukavičkách, stále svařuje a je používána ve výrobě.
Útroby svářečky nesou stopy po zaplavení. Ano, tahle Gama se "učila plavat".
Páčkový přepínač MMA/TIG byl asi příliš subtilní na hrubé zacházení, nicméně klasická česká bakelitová "páčka" jej plně zastoupí.
Pokud se nehlídá řádné dotažení bajonetových konektorů na kabelech, nebo pokud jsou tyto konektory znečištěny, vypálí se plastové čelo. Jednou z možností opravy je čelo vyměnit za nové. Ale jsou tu i možnosti další:
Tak dlouho se chodí se svářečkou přes rameno, až se ucho utrhne. Kousek plechu to spraví (povšimněte si trčících vrutů na prvním obrázku)
Když ještě svářečka voněla novotou, vypadala nějak takto:
Můžete majitelům vtloukat do hlav pravidla správného zacházení s invertory, ale je to jako hrách na stěnu házeti. Ještě, že jsou ty současné svářečky tak spolehlivé a nechají si lecos líbit...
Upozornění: tento článek nemá za úkol nabádat k nešetrnému zacházení s čímkoliv. Naopak jej berte jako odstrašující případ zacházení se svářečkou. To, že stroj stále funguje (byť po několika opravách) neznamená, že třeba ten váš by to přežil!