Držák velké cívky k malému céóčku.
Autor: administrator <admin(at)svarbazar.cz>, Téma: Svařování MIG/MAG (céóčka), Vydáno dne: 14. 01. 2009Podklady pro tento článek nám zaslal uživatel Milan_SK, který svůj zlepšovák popsal již na našem Svarfóru. Nejprve se ale pojďme podívat na základní typy cívek pro MIG/MAG svařování.
Velké a malé cívky.
To, že existuje několik základních velikostí cívek se svařovacími dráty pro MIG/MAG svařování, ví asi každý majitel takové svářečky. Cívky jsou odlišné zejména svým průměrem a množstvím drátu na nich navinutého. V praxi se nejvíce používají cívky o průměrech 300 a 200 mm. Ve svářečské hantýrce se jim často říká velké a malé cívky. Prohlédnout si je můžete zde:
Srovnání cívek D200 a K300 pro dráty MIG/MAG.
Malé cívky - D200.
Malé cívky jsou určeny zejména pro svářečky malých výkonů a pro hobby svařování. Z toho důvodu na nich nalezneme většinou jen ocelové dráty malých půměrů (typicky 0,6 a 0,8 mm). Dalším důvodem pro jejich použití může být návin speciálních a drahých drátů. Cívky se vyznačují průměrem 200 mm, a proto jsou označovány jako D200. Kostry cívek jsou plastové a průměr vnitřního otvoru je 53 mm. Také jejich šířka je standardizována na 65 mm. Na malé cívky se vejde 5 kg ocelového svařovacího drátu. Často se proto tyto cívky označují jako "pětikilovky". Ovšem v případě hliníkových drátů bývá hmotnost návinu jen 2 kg.
Velké cívky - K300 a D300.
Tzv. velké cívky jsou primárně určeny pro profesionální svařování v průmyslu. Také tyto cívky jsou standardizované. Mají průměr 300 mm, šířku 100 mm a označují se jako cívky K300 nebo D300 podle typu kostry. V závislosti na výrobci a na typu drátu se na ně vejde 15 - 18 kg drátu. To platí pro dráty ocelové. V případě hliníkových materiálů to bývá standardně 7 kg a třeba bronzy se dodávají v návinu 12,5 kg. Většina výrobců dodává velké cívky na drátěné kostře, kterou vidíte na následujícím obrázku:
Drátěná cívka K300 pro dráty MIG/MAG.
Právě tyto cívky se označují jako K300. Drátěnou cívku K300 do svářečky zpravidla nenasadíme přímo. Je nutné použít adaptér, který má průměr vnitřního otvoru 50 mm, stejně jeko malé cívky D200:
Adaptér pro drátěné cívky K300 pro dráty MIG/MAG.
Existují ale i kostry plastové, které jsou podobné typům D200 (jen jsou větší) a adaptér nepotřebují. Tyto cívky se označují jako D300.
Držáky (brzdy) cívek.
Cívky se do svářečky upevňují na držák, který je vybaven třecí brzdou (více v článku Mechanismy podávání drátu u MIG/MAG svářeček). Průměr tělesa brzdy je cca 50 mm a lze na něj nasadit jak cívku D200, tak K(D)300. Pro drátěné kostry K300 je nutné použít výše zmíněný adaptér. Držáky určené pouze pro D200 jsou ale krátké, takže na ně širší K(D)300 nepasuje. Naopak na dlouhý držák pro K(D)300 sice můžeme nasadit cívku D200, ale musíme použít distanci, která zajistí doražení cívky na unašeč a zajistí tedy její brždění. Zajištění cívky proti vypadnutí je zpravidla plastovou krytkou se závitem. Pod krytkou je ocelový šroub, kterým se nastavuje třecí síla a tedy brzdný účinek držáku.
Držák cívky s brzdou.
Proč velké cívky?
Zde ve stručnosti uvedeme pár důvodů proč používat velké cívky:
1) jsou levnější. Pochopitelně v přepočtu na 1kg drátu.
2) drát na nich má menší tvarovou paměť. Nemá tendenci se tolik stáčet do kruhů a lépe se podává.
3) některé materiály na malých cívkách prostě neseženete (viz. dále) a nebo jsou nechutně předražené.
4) pokud opravdu "valíte" nemusíte se tak často zdržovat s výměnou cívky ve svářečce. Ale to se hobby svařování stejně netýká. Takové tempo by nevydržel ani hobby svářeč ani hobby svářečka 
Ale no tak, to se přece nedělá...
A proč je nepoužívat? Nepoužívejte je když:
1) je nebudete schopni včas zpracovat (vyvařit). I tak je při hobby provozu nutné cívku po ukončení svařování vyndat ze svářečky, dát ji nejlépe do igelitu a odnést někam, kde je stálá teplota a minimální vlhkost. Zkrátka ji musíte uchránit před prachem, nečistotami, pilinami a korozí. Nepokoušejte se vyvařit rezavou nebo znečištěnou cívku. Je to o nervy.
2) je vaše svářečka neutáhne, viz. dále.
Jenže co dělat v případě, když vaše svářečka je konstruovaná pouze na malé cívky a velká se tam prostě nevejde? Řešením je dále popisovaný externí držák velké cívky.
Jenže pozor! Není to pro každého!
Použít velkou cívku si můžete dovolit pouze v případě, že ji váš podavač utáhne. Prakticky všechny hobby svářečky ale mají podávací mechanismy velmi poddimenzované a o podávání drátu z velkých (a ještě k tomu přibržďovaných) cívek si mohou nechat jen zdát. Máte-li svářečku kategorie baubau, zapomeňte na to. Externí držák velké cívky lze použít jen s velmi omezeným sortimentem MIG/MAG svářeček, které jsou na pomezí hobby a profi třídy, nebo již do profi třídy zcela patří. Tyto stroje jsou vybaveny totožnými podávacími mechanismy jako vyšší modely určené standardně pro velké cívky. Z tuzemských strojů můžeme jmenovat OMI 165, OMI 204, KIT 155, MINICOMP 141, MIDICOMP 163, apod.
A teď ten slíbený držák velké cívky k malému céóčku:
Milanova konstrukce je velmi jednoduchá, výrobně nenáročná a tedy rychlá. Podstavu tvoří svařenec ve tvaru "U" zhotovený z obdélníkových jäckelů. Kolmo k podstavě je přivařena plechová stojina, na kterou je přišroubována brzda cívky. To je vše. Přesné rozměry celku a rozměry použitých materiálů neznáme, ale provedení je naprosto jasné z následujících fotografií:
Držák s brzdou pro velkou cívku do 18kg.
Při navrhování rozměrů je nutné pouze ctít rozměry cívky K300 resp. D300. Jako výchozí materiály je možné použít cokoliv, co dílna dá. Pouze brzdu cívky je opravdu velmi doporučeno koupit hotovou. Ne že by se to nedalo udělat, ale originál je originál. Buď se s tím budete zbytečně patlat a bude fungovat jak má, a nebo ji nějak zbastlíte a nebude fungovat jak má. Lepší je koupit ji hotovou. Seženete ji obvykle tam, kde opravují svářečky.
Na dalším obrázku je držák s nasazenou velkou cívkou. Je zde i patrný důvod, proč se Milan_SK do výroby držáku pustil: drát CuSi3 pro MIG pájení. Tento drát bývá převážně dodáván na velkých cívkách. Milan měl k dispozici cívku na plastové kostře D300, která nepotřebuje adaptér.
Držák s velkou cívkou s drátem CuSi3.
K brzdě ještě důležitá poznámka: je nutné, aby se cívka na brzdě při svařování otáčela ve směru hodinových ručiček! A to při pohledu jako na výše uvedeném obrázku. Při tomto smyslu otáčení si totiž cívka stále "dotahuje" zajišťovací šroub. Pokud se cívka bude točit obráceně, bude si zajišťovací šroub povolovat a po chvilce svařování zaručeně z držáku vypadne! Pokud by Milan navařil stojinu s brzdou na opačné rameno podstavy, byl by to průšvih. Takhle je to správně. Je potřeba na to myslet již při návrhu a musíte vzít v úvahu, na které straně svářečky máte podavač! Pokud bude mít svářečka podavač na opačné straně než ta Milanova, musela by stojina být na druhém rameni. Otočit celý držák nestačí. To se právě změní i smysl otáčení cívky. Perličkou je, že se této kardinální chyby občas dopustí i velkovýrobci svářeček.
Rozměry držáku jsou uzpůsobené tak, aby bylo možné držák i s cívkou postavit na horní odkládací plochu svářečky. Vytvoří se tak docela kompaktní celek:
Kompletní pracoviště malé MIG/MAG svářečky a držáku s velkou cívkou.
Drát je k podavači veden bovdenem. Napojení na původní naváděcí bovden podavače obstaral kousek průhledné hadičky, do které šly oba bovdeny nasunout těsně:
Detail napojení bovdenu na původní podavač svářečky.
Stejnou práci by odvedl i kousek smršťovací bužírky. Také je možné původní naváděcí bovden odstranit (zde půjde "vyšroubovat") a bovden od velké cívky napojit přímo do podavače. Druhý konec bovdenu je vhodné nějakým způsobem upevnit k externímu držáku. Autor jej však má připáskovaný k dalšímu svému originálnímu doplňku: držáku kabelů.
A co převíjení?
Možná vás napadlo: Proč se dělat s držákem, když je možné drát z velké cívky prostě převinout na prázdnou kostru z cívky malé? Odpověď bude velice suchá: pokud to nebudete převíjet strojně, pěkně závit vedle závitu s přiměřeným utahováním, jste na nejlepší cestě přijít o nervy a ten drát zcela znehodnotit. Howgh!