Svářečka pásových pil ZP 2.11

Svařování pásových pil (nebo, chcete-li, pilových pásů) je kapitola sama pro sebe. Zejména truhláři by mohli vyprávět jaké bývá laborování s pásy. Nám se do rukou dostala k otestování starší styková svářečka ZP 2.11 určená pro svařování pilových pásů. A protože se jedná o přístroj poměrně vzácný, se kterým se nesetkáváme každý den, rozhodli jsme se vám přinést jeho stručný popis.

Svářečka, kterou jsme měli možnost otestovat, byla vyrobena v roce 1995 již (dnes už neexistující) firmou Danubius Elektrik a nese tedy její firemní barvy (černá + šedá). Je to pravděpodobně jeden z posledních vyrobených kusů. Ovšem před revolucí byla vyráběna podnikem BEZ Bratislava a byla v červené barvě. ZP 2.11 vypadá takto:

Svářečka pásových pil ZP 2.11

Svářečka ZP 2.11 je určena pro stykové svařování pilových pásů elektrickým odporem. Na rozdíl od bodovek, což jsou také odporové svářečky, styková svářečka svařuje na tupo. Netvoří se tedy spoj přeplátovaný (jako u bodovek), ale spoj tupý. Svářečkou lze svařovat pilové pásy šíře 10 - 50 mm. Ovládání svářečky je velmi jednoduché a intuitivní. Svářečka sama neobsahuje žádnou složitou elektroniku, ale jen jednoduchou reléovou logiku. Napájení svářečky je jednofázové 220 (230)V / 50 Hz. Maximální svařovací proud činí 5,1 kA. Příkon 38 kg těžkého stroje je 3,7 kVA.

Pro správné provedení spoje je nutné nastavit několik parametrů: výkonový stupeň, stlačovací síla, přídavek na stlačení a vzdálenost čelistí. Volba svařovacích parametrů je ale velice snadná. Doporučené parametry pro jednotlivé šířky pásů jsou totiž vytištěny přímo na čelním panelu svářečky:

Štítek s doporučenými parametry svařování.

Kromě vlastního svařování je svářečka vybavena také režimem žíhání. V tomto režimu je svarový spoj vyžíhán (nebo popuštěn u samokalitelných materiálů) za účelem snížení křehkosti v místě svarového spoje. Výrazně se tak minimalizuje riziko opětovného přetržení pásu v okolí spoje.

Nastavování všech parametrů je po krátkém nácviku velmi jednoduché. Na následujícím obrázku vidíte svářečku v akci při svařování pilového pásu šíře 30 mm. Pás je určen na dřevo.

Svářečka v akci (pás šíře 30 mm).

Svařené a vyžíhané spoje si můžete prohlédnout níže:

Svařené pásy.

Po svaření je nutné spoj zbrousit (odstranit přeteklý kov) a upravit tvar zubu:

Původní a zbroušený spoj.

Správně provedený spoj má při ohnutí vytvořit oblouk s rovnoměrným zakřivením bez ostrých ohybů a zlomů:

Správný svar - pravidelný ohyb.

Na dalším obrázku vidíte spoj, který vykazuje při ohnutí malý zlom. Nejedná se o vadu svařování, ale o špatné zbroušení spoje - místní zeslabení (probroušení):

Špatné zbroušení - patrný zlom.

Tolik tedy stručný popis tohoto zajímavého přístroje. A když už se nám dostala pod ruku mašinka i s kompletním manuálem, nedalo nám to, abychom manuál nenaskenovali pro vás. Manuál obsahuje kompletní dokumentaci, schéma zapojení i popis práce se svářečkou. Můžete si jej stáhnout v sekci Ke stažení, podsekci Elektro pod názvem zp_2_11.pdf

Páječka pásových pil P-1.

Kromě výše popisované stykové svářečky ZP 2.11 byla u nás ve své době populární také páječka pásových pil. Pod typovým označením P-1 ji vyráběl podnik ZEZ Hořice (dnes Jesva). Přístroj, který je na následujícím obrázku, byl určen pro zhotovování přeplátovaných spojů pilových pásů metodou tvrdého pájení, kdy se mezi přeplátované pásy vkládal tenký pásek mosazné pájky. Hotový spoj bylo nutné pečlivě zbrousit. Přesto byla pila v místě spoje zdvojena a řezání bylo doprovázeno charakteristickým "kopnutím".

Páječka pásových pil P-1.