První dojem je pozitivní. V ruce držíme svářečku sympatické velikosti i hmotnosti. Stroj je v robustní celokovové skříňce. To sice již neodpovídá současné produkci, která sází na líbivé plasty, ale je to plně vyhovující pro daný účel. Velikost svářečky odpovídá dané kategorii strojů. Honosný nápis IGBT slibuje moderní technologii s IGBT tranzistory. Moc se nám líbí červeně označená plusová svářecí svorka. Červený je také protikus na svářecím kabelu s držákem elektrod. Taková drobnost, ale moc užitečná.
Svářecí kabely vypadají kvalitně a solidně (pro danou kategorii stroje). Jako zemnící svěrka je sice použita svorka z nabíječky, ale to je už u levných svářeček této kategorie standardem.
Taktéž přívodní síťový kabel je příjemně silný. Vše nasvědčuje tomu, že se s tím opravdu dá svařovat 120 A, jak by se mohlo zdát z označení invertoru IW 120 F.
Z letáčku se dozvídáme že: Vyznačuje se vynikajícími svářecími vlastnostmi (technologie IGBT, Anti-Stick, ArcForce a Hot Start) a snadné manipulaci, dané malými rozměry a nízkou hmotností.
První, veskrze pozitivní, dojmy dostaly vážné trhliny již při podrobném ohledání. Po prostudování výkonnostního štítku svářečky opět musíme konstatovat, že označení některých současných svářeček nemá nic společného s jejich skutečným výkonem. Více jsme o tom psali již v článku Chcete výkon? Máte ho mít!
Jak můžete vidět na fotografii štítku, je proudový rozsah udávaný výrobcem 20 - 100 A. Tedy žádných 120 A, jak by se mohlo zdát z označení stroje. Přesto právě toto označení společně s nízkou cenou naláká spoustu zájemců ke koupi. Aby toho nebylo málo, je těch 100 A ještě s bídným zatěžovatelem 20%. Dokonce při DZ 60% je proud mizerných 58 ampér. A to je opravdu málo. Rázem nám už velikost a hmotnost svářečky nepřipadá "příjemná", ale vzhledem k parametrům je stroj zbytečně velký. To zcela jistě proto, aby vypadal jako "dospělý" invertor.
Další nepraktickou věcí je maličký průměr ovládacího knoflíku. Zkuste si takovým pidiknoflíčkem precizně nastavit svářecí proud v rukavicích. Pro výrobce to má tu výhodu, že může použít miniaturní levný potenciometr bez rizika, že ho snadno ukroutíte (když ten knoflíček nemáte za co vzít).
Ovšem závažnou věc jsme objevili pohledem do chladících otvorů:
Jakási součástka v pouzdru TO 220 (pravděpodobně dioda) je do plošného spoje zaletována křivě a svou chladící ploškou se téměř dotýká chladiče výkonových tranzistorů. Kdo ví, třeba je právě toto příčinou poruchy invertoru...
Více se toho z venku zjistit nedá, takže povolujeme šrouby a jdeme dovnitř...
Po odkrytování stroje vidíme klasicky uspořádaný jednodeskový invertor:
Plošný spoj je osazen klasickou technologií. Žádné SMD jak je v současné době již obvyklé. Ovšem dá se předpokládat, že IW 120 F bude hodně času trávit na stolech servisních techiků, a ti stejně SMD neradi.
Při podrobném průzkumu desky narážíme na trubičkovou pojistku F20A umístěnou v přívodu:
Nejprve ohrnujeme nos, ale po krátkém přemýšlení zjišťujeme, že to je bezvadná věc. Trubičková pojistka totiž omezí nákladné opravy po připojení na 2x400 V (špatně zapojený "redukční prodlužovák"). Varistor na vstupu totiž při takovém přepětí nejen "shodí" jistič, ale také přepálí tuto pojistku. Takže po nahození jističe už je svářečka odpojená od sítě. Sice s ní pravděpodobně bude muset majitel do servisu, ale tam mu jen vymění pojistku a varistor. U invertoru bez pojistky se toho bude muset vyměnit mnohem více...
Další věcí, která nás zarazila, je špatné označení přívodních napájecích vodičů do desky. Ačkoliv do spínače je z přívodního napájecího kabelu správně přivedena fáze hnědým vodičem a pracovní nula vodičem modrým, ze spínače do desky pokračuje fáze jako červená a "nulák" jako černý! Je pravdou, že "kabel jako kabel" a "proud to vede, tak co", ale nějaká štábní kultura by se dodržovat měla. Na co máme normy...
Vzápětí si všímáme dalšího problému. Opět se jedná o součástku v pouzdře TO 220. Opět to bude dioda. Jenže tentokrát se chladiče dotýkat má, ale nedotýká. Na chladiči je nalepena izolační podložka. Otvor pro šroubek je vyvrtán a dokonce i teplovodivá pasta je nanesena. Jen ten šroubek tam jaksi chybí a nezdá se, že by tam někdy byl. Že by další důvod proč invertor "odešel"?
V dalším pohledu nás zaujal zajímavě umístěný větráček. Má rozměry pouze 80x80 mm a je umístěn mezi chladiči primární a sekundární části. Vhodnost tohoto řešení ovšem nelze posoudit, bez zatížení svářečky. A to nemůžeme, neboť je vadná...
Dále jen telegraficky: na vyhlazení usměrněného vstupního napětí je použit jediný kondenzátor o kapacitě 470 mikrofaradů. Říkáme si: "to je málo, chtělo by to alespoň dva". Ale vzápětí se uklidňujeme: "při těch parametrech je to jedno". Pořád si totiž nejprve pomyslíme, že to je invertor do 120 A a ne do 100 A/20%.
Tranzistory jsou opravdu IGBT. Jedná se o typ K30N60HS firmy INFINEON (datasheet naleznete v sekci Ke stažení-elektro). Střídač je typu FORWARD s jedním tranzistorem v každé větvi. Celkově jsou v invertoru tedy dva tranzistory a oba byly ve zkoumaném vzorku proražené. Použití IGBT tranzistorů sice není na škodu, ale v tomto invertoru je to naprosto zbytečné. Je to jen další vějička na kupující. Navíc ty dva tranzistory jsou jedinou "moderní technologií" uvnitř invertoru. Jinak se jedná o poměrně zastaralé (ale stále hojně používané) zapojení. Sice se nám nepodařilo zjistit typ řídícího obvodu, ale s největší pravděpodobností do bude některý z osvědčené rodiny SG2525. Řídící obvod je totiž umístěn na maličké externí destičce kolmo přiletované k hlavní desce invertoru. Obvod má smazané označení a celá destička je kupodivu osazena SMD součástkami (takže to s těmi opravami nebude zas tak růžové).
Potenciometr regulace proudu je opravdu miniaturní. Navíc je otevřený a tudíž bude náchylný na znečištění prachem.
Obvod softstartu obsahuje pouze jeden výkonový rezistor 5W (obvyklé jsou dva paralelně). Jak je vidět z obrázků, je pěkně "očouzený" (ale není přepálený). Asi dostává zabrat.
Jak můžete vidět z detailních obrázků, připomíná osazená deska invertoru amatérskou konstrukci z kroužku mladých elektroniků (ačkoliv řada z nich má své konstrukce na vysoké úrovni a tímto se jim omlouváme). Některé součástky jsou nakřivo a "plandají" na desce. Opravdu to vypadá jak domácí letovačka ze šuplíkových zásob. Šetřilo se dokonce i na ochranném laku na plošný spoj. Navíc mezi špatně zalakovaným plošným spojem (ze strany spojů) a plechovým krytem chybí obvyklý izolant (izolační folie nebo papír). Tudíž riziko zkratu je třeba při promáčknutí krytu veliké. Také ochrana proti elektricky vodivému prachu, o který nebývá v zámečnických dílnách nouze (zejména z broušení), je prakticky nulová. Bude proto nutné v těchto případech svářečku pravidelně čistit. Tedy to platí pro všechny svářečky, jen v tomto případě to bude muset být o něco častěji.
Svářecí invertor EXTOL Premium IW 120 F je další z řady levných svářeček, která se snaží klamat tělem. Neznalého zákazníka se snaží nalákat na líbivou technologii IGBT (zde zcela zbytečnou) a zejména na označení 120, které má v kupujícím vyvolat pocit, že svářečka dokáže svařovat proudem 120 ampér. Tento pocit je umocněn velikostí svářečky, která také odpovídá stroji kategorie 120 A.
Pokud tedy pošilháváte po EXTOLu Premium IW 120 F s úmyslem svařovat především elektrodami o průměru 2,5 mm a občas i nějakou tu 3,2 mm, zapomeňte na něj. S touto svářečkou budete moci svařovat pouze elektrodami o průměru 2,0 mm, a to nesmí být venku moc teplo. Ano, občas vyvaříte i tu "dvaapůlku". V neděli, po svátečním obědě, jednou za čtrnáct dní....
Doporučená prodejní cena tohoto invertoru činí (ke dni vydání tohoto článku) 6300,- Kč včetně DPH. Ovšem v marketech na něj můžete narazit už za cca 4600,- Kč včetně DPH. To vypadá zajímavě, ale... I za tyto peníze je to hodně málo muziky. Jedná se o odfláknutý výrobek se slabými parametry. Pokud byste jej potřebovali na opravdové svařování, tak vám prostě stačit nebude. Pokud jej potřebujete jen "do police", tak si ho klidně pořiďte. Na pohled nevypadá špatně a navíc má vzadu nalepenou krásnou samolepku s nápisem "Certifikát kvality"
Pokud budeme mít tu možnost a dostaneme k otestování opravený a fungující stroj, určitě se o zkušenosti s praktickým svařováním opět podělíme. Ale už při statické prohlídce nás tento markeťáček nepřesvědčil. Jediné, co se nám opravdu líbilo, je červená plusová svorka a dále trubičková pojistka na vstupu. A to je prostě málo...