Hořák SPOOL-GUN (cívka-pistole) dovedl požadavek na co nejkratší podávací dráhu svařovacího drátu téměř k dokonalosti. Cívka s drátem i samotný podavač jsou totiž přímo na hořáku a podávací dráha je tak jen několik centimetrů dlouhá (nebo spíše krátká). Jak může vypadat hořák SPOOL-GUN je na následujícím obrázku:
Princip podávání drátu je neprosto shodný s klasickým tlačným uspořádáním. Drát je pomocí podávacího mechanismu odvíjen z cívky a posouván k ústí hořáku. V tomto případě je ale ústí hořáku od podávacích kladek vzdálené opravdu jen pár centimetrů. Navíc je podávací dráha neohebná a někdy i zcela přímá. Lepší podmínky pro tlačné podávání drátu už asi být nemohou. SPOOL-GUN je tak ideální zejména pro svařování hliníkových materiálů dráty o malém průměru.
Protože to celé svářeč drží v jedné ruce (ačkoliv si ji obvykle druhou rukou ještě přidržuje), je hlavním požadavkem na tento typ hořáku nízká hmotnost. Pochopitelně, že není možné do hořáku SPOOL-GUN vsadit jen tak nějakou cívku. Asi si umíte představit, že ani s populární "pětikilovkou" D200 by to nebylo ono. Manipulovat s cca 6-7 kg těžkým hořákem v jedné ruce by bylo opravdu krajně nepohodlné, ne-li dlouhodobě nemožné. Proto se tyto hořáky omezují jen na použití cívek typu D100:
Cívky typu D100 mají tyto parametry: průměr 100 mm, výška 45 mm, průměr otvoru 16 mm. Hmotnost návinu je maximálně 1 kg (platí pro ocelové dráty). Na těchto cívkách se dodávají jak běžné ocelové dráty pro konstrukční oceli, tak dráty nerezové. K vidění je i hliník a trubičkový drát s vlastní ochranou. Je možné, že sortiment drátů na D100 je podstatně vyšší, ale přinejmenším v ČR budete jiné dráty shánět asi marně. Na cívky s "běžným" drátem narazíte především v supermarketech, neboť se používají i v primitivních "hobby céóčkách" prodávaných tamtéž. Nevýhodou těchto cívek je především velká tvarová paměť drátu navinutého na malém průměru. Ovšem při použití ve SPOOL-GUN to až tak nevadí. V klasickém céóčku je to horší. Další nevýhodou je dost vysoká cena drátu v porovnání se stejným drátem na větší cívce (v přepočtu na 1 kg). Cívečka o hmotnosti 1 kg se téměř nemusí brzdit. Její setrvačnost není velká. A když už, stačí jednoduché přibržďování třením, třeba o kryt cívky.
Také podávací mechanismus SOOL-GUN musí být velmi malý a lehký. Například na obrázku zcela nahoře je pistole s vestavěným podavačem, který se používá v levných hobby MIG/MAG svářečkách. Jedná se o pistoli spíše pro hobby svyřování. Profesionální hořáky (druhý obrázek) obsahují speciálně vyvinuté miniaturní podavače, které jsme si již představili v předešlém článku v odstavci o hořácích PUSH-PULL. V podstatě je hořák SPOOL-GUN jen vylepšenou verzí hořáku PUSH-PULL. Vylepšení spočívá v přidaném držáku na cívky D100 se svařovacím drátem. Délka propoje mezi SPOOL-GUN a svářečkou je prakticky neomezená. Snad jen průřezem silového vodiče.
Hořáky SPOOL-GUN se obvykle připojují k běžným MIG/MAG svářečkám pomocí centrálních konektorů (tzv. eurokonektorů), stejně jako klasické MIG/MAG hořáky. Dodávku svařovacího proudu a ochranného plynu tedy zajistí svářečka. Dodávku drátu do svarové lázně zajišťuje pouze SPOOL-GUN hořák. Podavač ve svářečce zůstává nevyužitý. Regulace motoru podavače vestavěného do SPOOL-GUN pistole může být zajištěna externím regulátorem, nebo regulátorem svářečky. V prvním případě je nutné mít ještě externí krabičku s elektronikou řídící otáčky motoru (viz. obrázek), ve druhém případě se původní motor podavače svářečky odpojí a místo něj se připojí motor podavače hořáku. Je ovšem nutné aby motory byly na stejné jmenovité napětí.
Hořák SPOOL-GUN lze ale také připojit k jakémukoliv zdroji svařovacího proudu s parametry odpovídajícími MIG/MAG svařování. Nemusí to být tedy klasické céóčko, ale v praxi postačí jakýkoliv odpovídající transformátor, usměrňovač a tlumivka. Odpovídající znamená především dostatečně výkonný a s tzv. plochou statickou charakteristikou. Lze také využít některé současné multifunkční invertory, které mohou být zdroji pro MIG/MAG svařování. Pochopitelně je vždy nutné vyřešit regulaci otáček podavače, spínání zdroje a vedení + spouštění plynu.
Tolik tedy představení principu hořáků SPOOL-GUN. Jak jsme uvedli hned v úvodu, v profesionální praxi se tyto hořáky moc nepoužívají, zejména z důvodu obtížné dostupnosti a vysoké ceny maličkých cívek s drátem. Ovšem pro amatéry mohou být tyto hořáky docela zajímavé. Při nějakém hobby kutění se toho zase tolik nespotřebuje, a tak vyšší cena drátu tolik nevadí. Naopak třeba v případě nerezu v tom alespoň neleží tolik peněz, protože 1 kg cívka je pořád mnohem levnější než 5 kg cívka. I když v přepočtu na 1 kg je drát na D100 dvakrát dražší než na D200. Další důvody proč může být SPOOL-GUN pro amatéry zajímavý napověděl i předešlý odstavec. Jenže i díky své malé rozšířenosti jsou tyto hořáky bohužel velmi drahé. Asi proto se dá občas narazit na zajímavou amatérskou konstrukci. Tři takové představíme v dalším článku. Zatím se podívejte na SPOOL-GUN v akci: