Startovací kabely ze supermarketu a tak...

Aktualizováno !

Blíží se zimní období doprovázené poklesem teplot. To mimo jiné znamená, že spousta lidí takhle po ránu zase nenastartuje své plechové miláčky, protože se celý rok nestarali o svůj akumulátor. Co dělat v takovém případě? Jen si to představte: mrzne, pospícháte do práce a váš startér se ani nepřevalí. Soused (co se o baterku staral) do té své bugatky hupne a jede. Mít tak po ruce startovací kabely... Ale dnes přeci není problém si je koupit. V kdejakém obchoďáku je mají doslova za pár šupů. Jenže...

... jenže nejsou kabely jako kabely. Své už o tom ví i pravidelní čtenáři Svarfóra. Zkrátka a dobře, pokud se budete řídit jenom cenovkou, můžete si koupit docela slušný šmejd. Jeden takový byl inzerován v letáku jednoho populárního baubau marketu:

Původní inzerát na startovací kabely.

Nedalo nám to a pro "120-ti ampérové" startovací kabely za úžasných 99,- kč jsme se do marketu vypravili. Ovšem hlavním a jediným účelem nákupu bylo skutečně vědecké bádání. Použít tyto kabely ke startování vozidel nás vůbec nenapadlo. Tušili jsme totiž, co nás čeká. Ale nešlo odolat, a tak jsme za kabely těch 99 kaček nakonec vyplatili:

Startovací kabely 120A ze supermarketu. Vypadají hezky.

Pravda, vědecké bádání je trochu nadnesený termín. Ve skutečnosti se jednalo o naprosto přízemní zvědavost. Tato zvědavost byla ještě umocněna tiskovou chybou v inzerátu. Podívejte se na něj pořádně. Tak třeba ty 120 A kabely prý sestávají z 12-ti lanek po 0,3 m. Dobře. Asi jim něco vypadlo. Ale co? Chybí tam index (0,3 m²), nebo další "em" (0,3 mm), nebo snad obojí (0,3 mm²)?

Pokud by tam chyběl pouze index, tak by to by odpovídalo průřezu 12 x 0,3 = 3,6 m²! Průměr žíly takového kabelu by byl těsně nad 2 metry! Takže to asi ne.

Pokud to má být mm², tak to odpovídá průřezu 12 x 0,3 = 3,6 mm². To už je přijatelnější, jenže jak to vypadá, tak průřez je ve skutečnosti asi menší. Zkoušíme tedy změřit průměr všech drátků (jednotlivě) digitální "šuplerou":

Určení průřezu vodiče startovacích kabelů z marketu.

A je jasno. V popisu chybí jedno "em". Určitě tam má být 0,3 mm, protože toto je skutečný průměr jednotlivých drátků v kabelu. Drátků je opravdu 12, takže průřez bude: 12 x (3,14 x 0,15²) = cca 0,85 mm². To už je hodnota reálná vzhledem k ceně výrobku. Ovšem naprosto nereálná vzhledem k jeho určení. Fakt si někdo z výroby a distribuce myslí, že se kablíkem o průřezu 0,85 mm² dá nastartovat auto?

Elektrický odpor těchto kabelů v celkové délce 4,4 metru (2 x 2,2 m) vychází 0,09214 Ohmu. To vše při teplotě okolí 0°C (právě v okolí této teploty budou kabely asi nejvíce potřeba). Bude-li těmito kabely protékat proud 120A, vznikne na nich úbytek napětí cca 11V. Odečteme-li tento úbytek od napětí akumulátoru 12V, máme k dispozisi startovací napětí 1V. A tímto voltíkem se fakt nic nastartovat nedá... Sluší se uvést, že výpočty jsme provedli pomocí on-line kalkulátoru na stránkách www.prevod.cz - sekce Elektrotechnika.

Vnější průměr kabelů je velmi solidní, ovšem to je jen na ošálení zákazníka. Holt guma je levnější než měď. Tedy guma... Kde by se vzala, že. Izolace je z nějakého měkčeného PVC, které se žmoulá a drolí a nejvíc ze všeho připomíná legendární Pedro (komunistická napodobenina žvýkačky - pro mladší čtenáře).

Na následujícím obrázku vidíte srovnání se svářecím kabelem o průřezu 25 mm², který se na startovací kabely pro nouzové startování osobních vozů a dodávek hodí poněkud více. No, nebojme se to říct: je na to ideální. K dále uvedené fotografii snad netřeba dalšího komentáře.

Porovnání měděného jádra "startovacího" a svařovacího kabelu.

A ještě malá poznámka k délce uvedených startovacích kabelů. Délka 2,2 metru se může zdát dostatečná, ale zkuste s tím nastartovat starou Škodovku (s akumulátorem vzadu pod sedadly) zacouvanou v řadě aut zadkem k chodníku. Je to sice extrémní případ, ale nijak vyjímečný. Koneckonců přiblížit k sobě dvě auta na tuto potřebnou vzdálenost může být leckdy oříšek i v případě moderních aut s akumulátorem pod přední "haubnou".

A poslední poznámka k výše představeným kabelům: jak má řidič, který toho o elektrice moc neví poznat, jaké kabely potřebuje? Jestli 120, 200 nebo 400 A?

Tak ne. Poslední poznámka ke kabelům ze supermarketu je až tato: pokud se vám zdá, že připojovací svěrky z měděného plechu jsou skvělé, tak vězte, že to je jen hezky zakamuflovaný ocelový plech. Koneckonců své o tom už vědí čtenáři Svarfóra.

Postavte si vlastní pořádné startovací kabely.

Máte-li v úmyslu si pořídit startovací kabely, které vám k něčemu budou, poptejte se ve specializovaných prodejnách s autodoplňky. Připravte se ale, že za ně zaplatíte několikanásobek (či spíše mnohonásobek) ceny z výše uvedeného letáku. Pokud budete chtít trochu (ale opravdu jen trochu) ušetřit, můžete si postavit kabely vlastní. Co k tomu potřebujete?

Pro startování osobních automobilů by měly postačovat startovací kabely o průřezu 16 mm². Ovšem lépe je mít k dispozici rezervu, a proto jsou vhodnější kabely o průřezu 25 mm², se kterými nastartujete i menší náklaďáček. Pro velké nákladní vozy a další těžkou techniku je pochopitelně nutné použít kabely ještě silnější, tedy 35, 50, nebo 70 mm², dle typu vozidla či stroje. Více napoví třeba kabel ke startéru. Jaký kabel má stroj, takový potebujete na startování. Potřebný kabel zakoupíte nejlépe v prodejnách svařovací techniky jako svářecí kabel. Prodává se v metráži. Délku kabelů volte opět podle vozidel, které budete startovat nějčastěji. Za optimum lze považovat délku 3 - 6 metrů.

Máte-li kabel, potřebujete odpovídající svěrky na kontakty akumulátorů. Tyto svěrky se dají koupit samostatně třeba v prodejnách s autodíly jako náhradní díl ke startovacím vozíkům. Máme na mysli prodejny s opravdovými autodíly, takové ty klasické "mototechny" a ne krámečky, kde mají jen barevné koberečky a samolepky na "tuning" plechových miláčků. Často na tyto svěrky narazíte i v prodejnách svařovací techniky. Svěrky je také nutné volit podle předpokládaného startovacího proudu. Ty na následujícím obrázku jsou určené pro startovací vozíky s proudem do 400A a mají jednoduché šroubovací připojení kabelu, takže odpadá montáž kabelových ok. Lze připojit kabel do maximálního průřezu 35 mm².

Originální svěrky ze starovacího zdroje.

V nouzi nejvyšší můžete použít i svářecí zemnící svěrky. Třeba ty z následujícího obrázku. Jsou to klasické české zemnící kleště KS315A a jsou určeny pro proudy do 315A (snesou o dost víc). Jediná potíž spočívá v nutnosti opatřit kabel okem pro připojení svěrky. Velmi se doporučuje opatřit rukojeti těchto svěrek izolací, alespoň pomocí izolační pásky. Jednak kvůli bezpečnosti a také kvůli rychlému rozlišení, která je která. Proto použijte pásku červenou (na PLUS) a černou, nebo modrou (na MINUS).

Svářecí zemnící svěrky.

Jak jsme již uvedli výše, považujeme za ideální průřez pro startovací kabely pro osobní a dodávkové automobily hodnotu 25 mm². Elektrický odpor kabelů o průřezu 25 mm² a celkové délce 10 m (2 x 5 m) je při 0°C cca 0.00712 Ohmu. Při protékajícím proudu 400A na nich budeme mít úbytek cca 2,85V. To na nastartování ještě stačí. Uvažujete-li o jiném průřezu, zkuste si udělat podobný výpočet.

Ve všech případech výpočtů jsme zanedbali přechodové odpory na spojích kabel - svěrka a svěrka - akumulátor. I tyto přechodové odpory mohou hrát rozhodující roli, ovšem většinou je v možnostech majitele kabelů s tím něco udělat (dotáhnout, očistit, apod.). S malým průřezem neuděláte nic.

Startování pomocí kabelů.

Pokud si už pořídíte kvalitní startovací kabely, je vhodné vědět, jak se s nimy startuje. Jestliže máte ty výše popisované kabely ze supermarketu, můžete tento odstavec klidně přeskočit. Stejně byste s nimy nic nenastartovali...

Následující výklad je trochu polopatický. Odborníci prominou.

1) Základem je dostat k sobě auta na potřebnou vzdálenost, abyste mohli pohodlně propojit oba akumulátory pomocí vašich startovacích kabelů. To někdy nemusí být tak snadné, jak to vypadá. Proto je vhodné mít kabely raději delší než kratší. Motor auta, ze kterého budete startovat, nechte běžet na volnoběh.

2) Opatrně propojte oba akumulátory. Nejprve MINUS na MINUS a pak PLUS na PLUS. Propojení dělejte pečlivě. Dávejte pozor na nechtěné přepólování, nebo zkrat. Obvykle je MINUS pól akumulátoru spojen s karoserií vozu, proto dávejte obzvlášť pozor při zapojování plusového kabelu, abyste si neškrtli o plech karoserie, nebo o motor, převodovku apod.

3) Vyčkejte pár sekund (10 - 30 sec, podle okolní teploty), aby se trochu prohřály články vybitého akumulátoru. Pak teprve nastartujte druhé vozidlo.

4) Odpojte kabely. Nejprve PLUS (opět dávejte pozor abyste si nikde neškrtli) a pak MINUS.

5) Smotejte kabely a uschovejte na příště

Startovací kabely jsou skvělá věc! Kdo je nikdy nepotřeboval, ten to ale asi neocení.

Aktualizace

Na tento článek jsme dostali několik pozitivníh ohlasů. Ale také dvě závažné připomínky, které se týkají propojování akumulátorů při startování pomocí kabelů. Ve výše popsaném postupu je uvedeno, že se nejprve propojí minusy a poté plusy akumulátorů. To je sice v pořádku a řada lidí to tak dělá už léta, ale dva čtenáři nás upozornili, že zde hrozí větší riziko poškození (karoserie, laku apod.) při nechtěném škrtnutí. Mnohem lepší je tedy postupovat obráceně:

Nejprve propojíme plus poly. Když volným koncem kabelu škrtneme o karoserii druhého vozu nic se nestane - pouze nesmíme škrtnout o vlastní karoserii, což se nestane, když druhý konec necháme ležet u druhého auta. A potom propojíme minus poly. Když se stane, že škrtneme minus polem o kastli, nic se nestane. Maximálně to zajiskří, pokud je druhá baterie moc vybitá, ale nejde to do zkratu. U odpojování je to analogické. Nejdříve odpojíme minus a teprve poté plus.

Tak stejně pokud odpojujete baterii máte odšroubovat a odpojit nejdříve mínus pol (klidně se klíčem můžu dotknout karoserie) a potom plus pol (když se dotknu klíčem karoserie už se nic nestane). Při montáži obráceně nejprve našroubovat plus pol a potom minus.

Za tyto připomínky děkujeme panu Šobáňovi a panu Kočímu.