Vyvíječ acetylenu - praktické zkušenosti z provozu.

Nedávno přispěl do našeho Svarfóra pan Štěpán Kubíček obsáhlým příspěvkem s popisem svých praktických zkušeností s provozem vyvíječe acetylenu. A protože by tyto zkušenosti mohly být užitečné i pro řadu jiných čtenářů, požádali jsme autora o doplňující text a fotografie. Výsledkem je následující článek...

Rád bych nabídl své zkušenosti s vyvíječem acetylenu všem, kteří se vážně zaobírají myšlenkou na jeho pořízení, provoz či snad dokonce vlastní výrobu. Z vlastní zkušenosti bych doporučil tento přístroj jen těm, kteří mají dost času, neboť při jeho provozu nestačí jen otevřít kohout jako na lahvi s plynem, ale přece jen to chvilku trvá. Já sám jsem si vyvíječ pořídil začátkem 90. let v "nadšení", že nemusím obstarávat pro mne tehdy nedostupné lahve s acetylenem a vystačím si pouze s tímto přístrojem a lahví kyslíku ze sanitního vozu... Zakoupil jsem tehdy malý přenosný přítokový vyvíječ - výrobek firmy Chotěbořské kovodělné závody z roku 1949:

Vyvíječ acetylenu OT-MA 1/2kg z roku 1949.

Poté následovalo vystřízlivění z "nadšení". Uvědomil jsem si, že vlastně o těchto přístrojích a jejich provozu nic nevím a nikdo z mých známých tyto přístroje v provozu už nezažil. Napadlo mne půjčit si něco o svařování s vyvíječi v knihovně. Nejdříve nic moc. Vždy jen zmínka o vyvíječích, že dříve se to jako používalo.... A pak mne to napadlo: sovětské knihy! Ne, nedělám si srandu. Byl to stoprocentní úspěch. Vše bezvadně popsáno. Mnoho cenných rad a zkušeností sovětských svářečů, novátorů a stachanovců. Myslím to opravdu vážně. Každému, kdo se chce s touto problematikou seznámit, to vřele doporučuji. Krom informací jako například, že osvětlení místnosti s vyvíječem se doporučuje petrolejovými lampami za použití plynotěsných oken , tam najdete mnoho použitelných informací. Taky jsem tehdy napsal na adresu chotěbořských závodů, že jsem si koupil jejich výrobek a neobdržel k němu návod, zda mi ho mohou poslat a stalo se neuvěřitelné: můj dopis nebyl vyhozen s poznámkou co je to za blázna, ale přišla dokumentace i s návodem! Ukázky z návodu přikládám:

(kliknutím na obrázek otevřete okno s velkým obrázkem)

Ukázky z návodu k obsluze vyvíječe acetylenu OT-MA 1/2kg.

Jedná se o typ 0T - MA 1/2Kg. Malý přenosný přístroj přítokový. Hmotnost asi 7 kg se zásuvkou na 0,5 kg karbidu, což stačí na výkon asi 300 litrů acetylenu za hodinu (dvě náplně). Lze svařovat bez problémů ocel tloušťky 3 mm. Vyvíječ je nakreslen v řezu tak, že vyrobit ho (samozřejmě s patřičnými výrobními možnostmi) nevidím jako problém. A nepočítáte-li čas tomu obětovaný, dovolím si tvrdit že to nebude ani moc drahé. Zváště když věci jako manometr, kohout, redukční a pojistný ventil a podobně opatříte někde v bazaru. Pokud by snad chtěl někdo vyvíječ opravdu vyrábět, nebo třeba jen opravovat starý přístroj, přináším zde několik praktických rad:

• V žádném případě se na výrobu součástí vyvíječe nesmí použít měď a ani mosaz či jiná slitina mědi obsahující více než 30% mědi! Před tím důsledně varuji! Měd reaguje s acetylenem a mohlo by dojít k výbuchu.
• Každý vyvíječ používaný ke sváření za pomocí kyslíku je potřeba vybavit bezpečnostní předlohou proti zpětnému šlehnutí. Já jsem použil místo původní vodní předlohy předlohu suchou od chotěbořských kovodělných závodů (doporučuji, používám ji i dnes na lahvi). Dále je potřeba vyvíječ vybavit sušičem plynu a chemickým filtrem, neboť surový acetylen vyrobený vyvíječem obsahuje jednak vodní páru, která by způsobila snížení výkonu svářecího plamene, a dále pak fosforvodík a sirovodík, který nepříznivě ovlivnuje vlastnosti svaru. Zjištoval jsem jaké chemické látky lze použít jako náplně filtru a nakonec mi při řešení tohoto problému opět pomohly zkušenosti sovětských novátorů. Ti s úspěchem používají obyčejný drcený koks. Počátkem 90. let se ho ještě u nás na haldách na ulici válelo všude dost. Použil jsem ho také, funguje to bezvadně! Surový acetylen zapáchá znatelně po sirovodíku a po průchodu koksem je "jako z lahve". Prakticky jsem na výrobu filtru a odlučovače použil starý odlučovač od kompresoru z autobusu, který po dokonalém odmaštění byl uvnitř naplněn technickou vatou a kolem napěchován drcený koks. Náplň koksu vydrží do nasycení velmi dlouho a odlučovač umožnuje povolením šroubku vypouštění kondenzátu.
• Vysokotlaký vyvíječ je také potřeba vybavit nízkotlakým redukčním ventilem, neboť tlak plynu v zásobníku kolísá. Použil jsem nízkotlaký ventil z Bulharské lidové republiky koupený za pár korun v bazaru.
• Vyvíječ je potřeba vždy plnit doporučeným zrněním karbidu. Pozor na použití práškového karbidu! V přítokových vyvíječích nepoužívat!
• Poté, co se začne ve vyvíječi vyvíjet acetylen a zásobní nádoba se naplní, doporučuji tuto první náplň vypustit, neboť obsahuje směs acetylenu se vzduchem, která jest třaskavá:-)
• Pokud nebudete kupovat karbid po celých sudech, ale jen trochu "do pytlíku", nabízí se praktická rada pro jeho uchování: Karbid se na vzduchu vzdušnou vlhkostí rozkládá a za delší dobu z něho nemáte nic. Mne napadlo dát ho do zavařovacích lahví a zavíčkovat. Funguje to bezvadně a vydrží velmi dlouho.

Osobně považuji vyvíječ acetylenu za velmi spolehlivý a (při dodržení bezpečnostních zásad provozu) i bezpečný přístroj. Je ale nutné respektovat obecně platné bezpečnostní zásady. Zejména při sváření za použití vyvíječe acetylenu je potřeba dodržet bezpečnou vzdálenost plamene od vyvíječe. V případě že svářecí souprava, která je tvořená lahví s acetylenem a kyslíkem, je v pořádku, žádné plyny do vzduchu neunikají . Naproti tomu vysokotlaký vyvíječ je vybavený pojistným ventilem nastaveným max. na 1,5 atm (což je bezpečná hranice tlaku pro acetylen ve volném prostoru). Tento ventil v případě zvýšení tlaku v plynojemu na mez bezpečné hranice, odfoukne acetylen do vzduchu. Tento stav může nastat v případě, že přívod vody do vyvíjecí komory příliš otevřeme. Pak nastane navlhčení značného množství karbidu najednou, a i když je přívod vody vyvíječem automaticky zastaven, setrvačností se vyvíjí velké množství acetylenu. To způsobí zvýšení tlaku v plynojemu a následné otevření pojistného ventilu a únik acetylenu do vzduchu.

Mnoho let už jsem se svým vyvíječem nepracoval. Mám samozřejmě lahve i když ani ty moc často nepoužívám neboť používám ke sváření většinou jiné metody. Ale vyvíječ je v dílně stále jako ozdoba připraven i s karbidem. Co kdyby...

Na závěr se ještě podívejte na ukázky z dobového prospektu firmy Messer G.M.B.H. Frankfurt -Main, která se výrobou vyvíječů zabývala:

(kliknutím na obrázek otevřete okno s velkým obrázkem)

Ukázky z dobových prospektů Messer na vyvíječe acetylenu.

Text: Štěpán Kubíček